Gravettští lovci a sběrači tedy byli z převážné většiny příslušníky dvou genetických linií: věstonické, s afinitou k aurignacienským populacím Kostěnki a Sungir, a fournolské, asociované s jedinci z belgické lokality Goyet (Q116-1 a Q376-3). V tomto kontextu je zajímavá pozice mladší goyetské populace, datované mezi 28 tisíci až 26 tisíci …
více »Pozdní paleolit v českých zemích
Je paradoxní, že magdalénien jako integrovaný ekonomický, sídelní a symbolický systém se nakonec rozložil pod vlivem oteplení, zvlhčení klimatu a šíření lesních porostů během pozdního glaciálu. Srovnáme-li tento proces se zánikem gravettienu, k němuž došlo naopak pod tlakem extrémního ochlazení a vysychání, neubráníme se úvahám o relativitě pojmů příznivý a …
více »Tak opět změna – slavná štěňata z doby ledové prý byli vlci, ne psi
Nová analýza pozůstatků dvou štěňat starých více než 14 000 lety ukázala, že se s největší pravděpodobností jedná o vlky, a nikoli o příbuzné domácích psů, jak se dříve předpokládalo. Genetické i další analýzy vedly dále k závěru, že mláďata byla stará přibližně dva měsíců a šlo o sestry. Podobně …
více »Posun magnetického pólu Země: Před 41 000 lety prý Homo sapiens pomohly přežít opalovací krémy, oblečení na míru a jeskyně
Podle nového výzkumu ovlivnili přežití Homo sapiens během posunu severního magnetického pólu nad Evropou před zhruba 41 000 lety nečekané faktory: Ochrana pokožky, oblečení šité na míru a využívání jeskyní. Neandrtálci naopak tyto technologie zřejmě postrádali a před zhruba 40 000 lety na většině území už víceméně mizeli. Něco podobného …
více »Lidské jazyky jsou staré alespoň 135 000 let – tedy podle genů
Kdy se objevil lidský jazyk cca ve své současné podobě? Názory se liší, vědci se nyní na problém zkusili podívat z trochu nezvyklé strany. Nezkoumali fosilie (anatomie hlasivek, řečová centra v mozku…), ale vyšli z následujících úvah/faktů: – Homo sapiens jako druh je starý 250 až 200 tisíc let. První …
více »Vědci pomocí určení původu pazourků zmapují mobilitu pravěkých lovců mamutů
Mobilitu pravěkých lovců mamutů, kteří před zhruba 30 000 lety žili na území České republiky a Slovenska, zmapují pomocí určení původu jejich pazourků a rohovců vědci z kateder geologie a analytické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Spolupracovat na tomto projektu budou s odborníky z Moravského zemského muzea v …
více »Objev nové středopaleolitické lokality z poslední doby meziledové
Na přelomu října a listopadu loňského roku došlo při záchranném archeologickém výzkumu na Vesecku k nálezu neběžného měřítka. Výzkum související se stavbou „Integrovaného výjezdového centra Turnov“, jejímž investorem je Liberecký kraj, a který realizuje archeologické oddělení Muzea Českého ráje v Turnově, navázal na zjišťovací průzkum provedený na jaře. Tehdy se …
více »Nejstarší moderní Středoevropané byli přímí příbuzní
Poté, co moderní lidé opustili Afriku, setkali se a mísili se i s neandertálci, což vedlo k tomu, že dnes všichni lidé mimo Afriku mají v genomech přibližně 2–3 % neandertálské DNA. O genetice prvních migrantů v Evropě a o načasování jejich mísení s neandertálci se však ví jen málo. …
více »Kudy a jak člověk opustil Afriku?
Nová studie mezinárodního týmu vědců zveřejňuje první důkazy o středopaleolitickém osídlení v oblasti Huqf ve středním Ománu. Objev rozšiřuje již známé záznamy o pravěkém osídlení v tomto regionu. Výzkum publikovaný v časopise Antiquity se zaměřuje na dvě nové archeologické lokality – Wadi Baw 3 (WB3) a 4 (WB4), kde byly …
více »První lidé přišli do Evropy před 1,4 milionem let
Nejstarší známé lidské osídlení v Evropě leží nedaleko města Korolevo na západě Ukrajiny. Prokázal to výzkum mezinárodního týmu pod vedením Romana Garby z Ústavu jaderné fyziky AV ČR a Archeologického ústavu AV ČR, Praha, dosud se za nejdříve obydlené místo považovalo naleziště ve Španělsku. Výstupy, které dnes publikoval časopis Nature, …
více »
Sciencemag.cz
