Vnitrodruhový hnízdní parazitismus – situace, kdy samice kladou vejce do hnízd jiných samic téhož druhu – je pro vědce dlouhodobou záhadou. Tým z Ústavu biologie obratlovců AV ČR nyní ve spolupráci s kolegy z Anglie vyvinul model umělé inteligence, který dokáže parazitická vejce u ptáků rozpoznat s přesností až 97 …
více »Nečekané příběhy parazitů: co jejich křížení prozrazuje o šíření nemocí
Křížení dvou druhů parazitů myši domácí odhalilo dosud skryté evoluční procesy, které mohou stát u zrodu nových infekčních onemocnění. Vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR jako první na světě prokázali, že paraziti se tam, kde se spolu rozmnožují dva různé druhy jejich hostitelů, chovají obdobně. Studie publikovaná v …
více »Předci včel z triasu – nejkrutější masožravci
Pro zkoumání nejhlubších kořenů evoluce včelí mysli se musíme vrátit zpět v čase. Blanokřídlí (řád hmyzu zahrnující včely, mravence a vosy) se na Zemi objevili poprvé v období triasu před asi 220 miliony let (obr. 2.5). Po planetě se v té době začali potulovat dinosauři a s největší pravděpodobností ještě …
více »Čeští vědci objevili klíčové proteiny pro přenos leishmaniózy
Flebotom je nucen opakovaně bodat, vyzvrátit při tom obsah střeva a také sát delší dobu… Tým vědců pod vedením profesora Petra Volfa z katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy odhalil nové molekulární mechanismy, které hrají zásadní roli při šíření parazita Leishmania – původce leishmaniózy. Leishmanióza je vážné onemocnění postihující každoročně …
více »Vědci objevili parazita, který obrátil fungování mitochondrií
Objev mezinárodního týmu vědců pod vedením Ostravské univerzity rozšiřuje naše znalosti o jednobuněčných organismech. U mikroskopického parazita žijícího v těle much vědci popsali unikátní buněčné složky, které mu umožňují přežít v extrémních podmínkách. Své závěry nyní zveřejnili v prestižním vědeckém časopise PNAS. Dva mikroskopičtí paraziti žijící v těle much rozšiřují …
více »Nedaleko Brna objevili nový druh patogenu ořešáku
Nový druh škodlivé houby byl objeven pod kůrou kmene ořešáku královského nedaleko Brna. Houba je aktivně šířena nepůvodním kůrovcem, který se na ořešácích v Evropě vyskytuje posledních 15 let. Vědci potvrdili, že tato houba dokáže působit závažná oslabení a poškození stromů. Výsledky studie využijí instituce zabývající se ochranou rostlin a …
více »První výskyt difylobotriózy v ČR – nákazy vyvolané tasemnicí škulovcem širokým
Škulovec široký je střevní tasemnice, která může dorůst délky několika metrů. Parazitologové z Biologického centra Akademie věd ČR potvrdili první autochtonní (tj. domácí, neimportovaný) případ difylobotriózy v České republice. Toto lidské onemocnění způsobuje tasemnice škulovec široký. K nákaze došlo po konzumaci syrových jiker štiky (kaviáru) pocházející z nádrže Lipno v jižních …
více »Čeští vědci přispívají k vývoji vakcín proti leishmanióze
Leishmaniózy jsou po malárii druhou nejdůležitější parazitární chorobou na světě. Parazitologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy slaví neobyčejný úspěch. Špičkový výzkum zajistil vědeckému týmu profesora Petra Volfa místo v mezinárodním projektu Leish Challenge, jehož cílem bylo vyvinout optimální systém pro testování vakcín proti zákeřnému parazitárnímu onemocnění, leishmanióze. Hlavní výsledek tohoto …
více »Jak chránit kaštany před klíněnkou
Tmavé skvrny na listech, jejich předčasné opadávání a celkové oslabení stromů. Tak jírovce v Českých Budějovicích poškozuje invazní hmyzí škůdce, klíněnka jírovcová, a také houbová choroba. Na ochranu stromů provádějí letos vědci z Biologického centra AV ČR experiment, při němž chtějí ověřit, zda lze stromům pomoci přírodní cestou. Jírovec maďal, …
více »O hýlovi a bakterii: Evoluce infekčních chorob
Evoluce infekčních chorob zvláště nyní, po globální pandemii COVID-19 přitahuje pozornost vědců z celého světa. Nové nemoci (tzv. emerging diseases) jsou často zrádné v tom, že schopnost vyvolat onemocnění (virulence) v evoluci patogena rychle vzroste, což má u nového hostitele významný vliv na projevy nemoci. Kolektiv převážně amerických vědců sledoval …
více »
Sciencemag.cz
