Archiv článků: parazité

Hybridní hostitelé mají i hybridní parazity

Co je to matrjoškový efekt? Jak jsou hybridní zóny vůbec udržovány a jak je možné, že se oba druhy postupně kompletně nepromíchají? Vědeckému týmu Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR se podařilo popsat ve volné přírodě dosud neznámou hybridní zónu parazitů myší. Významný objev, který může přinést zásadní informace pro …

více »

Knihy roku 2018 – tipy na dárky

Kvantová gravitace, Higgsův boson, parazité, evoluce… Ještě je tak akorát čas objednat nebo si nechat objednat k Vánocům. Populárně-vědecká literatura v češtině – subjektivně letos zřejmě bez výraznějších hitů. Konkurence elektronických textů i angličtiny zřejmě vydavatele odrazuje, takže poměrně malé je i celkové množství vydaných knih, které by se daly …

více »

Jak se liší mitochondrie u různých eukaryot

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Jak přesně fungují proteinové „stroje“ v buněčných elektrárnách eukaryotických organismů popisuje nová studie parazitologů z Biologického centra AV ČR, která byla publikována na začátku listopadu v prestižním vědeckém časopise Current Biology. Editoři časopisu vybrali studii jako stěžejní článek aktuálního vydání a zpřístupnili ho bezplatně jako tzv. open access on-line. Mitochondrie, …

více »

Evoluce námele a jeho toxiny

Houby rodu paličkovice (Claviceps, lidově námel) napadají květenství travin, včetně obilovin, kde produkují řadu nebezpečných toxinů. Nejznámějšími jsou námelové alkaloidy, způsobující onemocnění lidí a dobytka zvané ergotismus. Na druhou stranu byly, a v omezené míře stále jsou, významnými léčivy. Vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR objasnili vývojové vztahy v rodu Claviceps, popsali řadu …

více »

Kukačky mezi rybami pod lupou

Hostitelské ryby (ty, co se o potomstvo v nevědomosti starají), své vlastní mláďata inkubují v ústní dutině. Peřovec kukaččí (Synodontis multipunctatus) své české jméno získal podle své strategie rozmnožování. Tato ryba totiž podkládá své jikry cichlidám z afrického jezera Tanganika, které jsou příkladnými rodiči svých potomků a starají se o …

více »

Léčba parazity: Živými hlísticemi na rakovinu?

Změny v lidském mikrobiomu jsou dávány do souvislosti s nástupem dosud vzácných (většinou autoimunitních) chorob. Tak jako pojem mikrobiom označuje vývojově primitivnější prokaryota, tedy bakterie, tak značně exotický pojem eukaryom je označením pro soubor všech evolučně pokročilejších obyvatel našich těl. Ačkoli se dosud většina studií organismů sídlících v lidské trávicí …

více »

Parazitologové nabourali dogma o neměnném složení mitochondriální turbíny

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Odlišné složení komplexu FoF1-ATP u některých parazitů by mohlo umožnit vývoj nových léčiv. Parazitologové z Biologického centra AV ČR společně s vědci z Cambridgeské univerzity, mezi nimiž byl i nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1997, John E. Walker, rozluštili strukturu mitochondriálního podkomplexu F1-ATPázy u jednobuněčného parazita Trypanosoma brucei. …

více »

Kde se vzala spavá nemoc?

Během přizpůsobování parazitickému způsobu života ztratil bičíkovec velké množství enzymů nutných ke zpracování složitých látek. Nejnovější práce parazitologů z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR a jejich zahraničních kolegů přináší další díl do skládanky o evoluci parazitismu. V článku vydaném v  prestižním americkém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences popisují, …

více »

Houba škodící na řepce vyrábí rostlinné hormony

Houba drobnička skvrnitá způsobuje fomové černání stonků řepky. Vědci nyní objevili, že drobnička produkuje rostlinné hormony cytokininy, a zmapovali jejich syntézu, přeměny i odbourávání. Výsledky studie rozšiřují znalosti o fyziologii a biochemii hub. V budoucnu by navíc mohly pomoci účinněji bojovat s tímto nebezpečným patogenem. Řepka olejka je důležitou plodinou …

více »

Enzymy štěpící bílkoviny proti parazitům

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Schistosomóza je po malárii druhé nejvýznamnější parazitární onemocnění na světě. Jeho původcem jsou motolice rodu krevnička (Schistosoma), které se vyskytují zejména v tropickém podnebném pásu, v oblasti Afriky, Jižní Ameriky a jihovýchodní Asie. Statistiky uvádějí v současnosti 200 milionů nakažených a dalších asi 800 milionů v ohrožení nákazou. Znalost fungování …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close