Archiv článků: parazité

Vlci infikovaní toxoplasmou se častěji stávají vůdci smečky

Výzkumy toho, jak může chování svého hostitele zmanipulovat parazitický prvok Toxoplasma gondii, jsou u nás dobře známé a populární především díky prof. J. Flegrovi. V Yellowstonském národním parku 26 let sbírali v rámci Yellowstone Wolf Project data, jak toxoplasma ovlivňuje (může ovlivňovat) vlky. Vědci shromažďovali sérologická data a spolu s …

více »

Uklízení hnízda pomáhá vlaštovkám zbavit se cizích vajec

Pozorování zhruba 150 párů vlaštovek v jižních Čechách objasnilo vědcům z Ústavu biologie obratlovců AV ČR otázku, zda jsou tito ptáci jen pečliví uklízeči vlastních hnízd, nebo si vyvinuli zvláštní strategii, jak se bránit hnízdnímu parazitismu. Vyhazují totiž z vlastních hnízd cizí vejce. Experiment vědců ukázal, že vlaštovky před nákladným …

více »

Parazitičtí sumečci se parazitismus musí naučit

Samice tlamovců o svá mláďata pečují ve své ústní dutině, a právě toho parazitičtí peřovci využívají. Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR zjistili, že reprodukční parazité (zvaní také hnízdní parazité – jako třeba kukačka) se musí naučit, jak svého hostitele správně obelstít. Při prvních pokusech jsou tito parazité totiž …

více »

Houby ve střevech mohou ovlivňovat imunitu i chování

Že naše chování ovlivňuje toxoplazma, to už u nás víme dobře. A to, že střevní mikrobiom má velký vliv na další choroby, taky. Výzkum vědců Weill Cornell přináší další příspěvek k tomuto tématu. Podle preklinické studie houby ze střevní výstelky prostřednictvím molekulárních signálů ovlivňují imunitní systém i fungování neuronů. Prozatím …

více »

I listnaté stromy mají své druhy kůrovců

I listnaté druhy dřevin mají „své“ kůrovcovité brouky, kteří mohou způsobovat jejich poškození. Na území České republiky se v nedávné době rozšířily některé druhy hmyzu resp. kůrovcovitých brouků, které mohou způsobit lokální škody. Mezi ně patří i kůrovec ořešákový, který byl do Evropy zavlečen z Himálají pravděpodobně dovozem nezpracovaného dříví …

více »

Mapování genomu kůrovce

Vědci úspěšně zmapovali celý genom lýkožrouta smrkového, Ips typographus, který během jednoho roku dokáže zničit v Evropě a Asii více než 100 milionů metrů krychlových smrkového lesa. Znalost genomu otevírá cestu novému výzkumu tohoto významného škůdce, a je základem pro hledání nových metod jeho účinné kontroly. Mezi členy výzkumného týmu …

více »

Opomíjená parazitární nemoc zasahuje až do Evropy

Vzácné případy onemocnění způsobených tasemnicemi, které se nejčastěji vyskytují v Asii, se nevyhýbají ani Evropě, včetně České republiky. Českobudějovičtí parazitologové z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) se spolu s polskými kolegy zaměřili na opomíjenou parazitární nemoc sparganózu, která postihuje podkoží, vnitřní orgány, mozek nebo oči člověka. Jejich …

více »

Kukačka dokáže snést vejce za 4 s

Zajímavé je i to, že kukačka předpokládá, že hostitel umí počítat – jedno vejce vždy odstraňuje. Ani aktivní obrana hnízda rákosníkem velkým kukačku od snesení vejce neodradí. To zjistili vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR v čele s Václavem Jelínkem a Marcelem Honzou. Podařilo se jim shromáždit zatím největší sbírku videonahrávek …

více »

Vakcína proti leismanióze

Imunitu hostitele ochromují sliny přenášejícího hmyzu. Tým prof. Petra Volfa a doc. Jovany Sádlové z katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, ve spolupráci s britskými vědci z Hull York Medical School, dokončil důležitý krok při přípravě vakcíny proti lidské leishmanióze. Vytipovali vhodné kmeny parazitických prvoků leishmanií, prozkoumali jejich vývoj v …

více »

Jak si kokotice hledá svou kořist

Kokotice Cuscuta pentagona není běžná rostlina. Je to naoranžovělá zakroucená popínavka, která může vyrůst až do výšky jednoho metru, má drobné bílé kvítky s pěti korunními lístky a vyskytuje se všude v Severní Americe. Co je na ní jedinečné, je to, že nemá listy a není zelená, protože postrádá chlorofyl, …

více »