Že naše chování ovlivňuje toxoplazma, to už u nás víme dobře. A to, že střevní mikrobiom má velký vliv na další choroby, taky. Výzkum vědců Weill Cornell přináší další příspěvek k tomuto tématu. Podle preklinické studie houby ze střevní výstelky prostřednictvím molekulárních signálů ovlivňují imunitní systém i fungování neuronů. Prozatím …
více »I listnaté stromy mají své druhy kůrovců
I listnaté druhy dřevin mají „své“ kůrovcovité brouky, kteří mohou způsobovat jejich poškození. Na území České republiky se v nedávné době rozšířily některé druhy hmyzu resp. kůrovcovitých brouků, které mohou způsobit lokální škody. Mezi ně patří i kůrovec ořešákový, který byl do Evropy zavlečen z Himálají pravděpodobně dovozem nezpracovaného dříví …
více »Mapování genomu kůrovce
Vědci úspěšně zmapovali celý genom lýkožrouta smrkového, Ips typographus, který během jednoho roku dokáže zničit v Evropě a Asii více než 100 milionů metrů krychlových smrkového lesa. Znalost genomu otevírá cestu novému výzkumu tohoto významného škůdce, a je základem pro hledání nových metod jeho účinné kontroly. Mezi členy výzkumného týmu …
více »Opomíjená parazitární nemoc zasahuje až do Evropy
Vzácné případy onemocnění způsobených tasemnicemi, které se nejčastěji vyskytují v Asii, se nevyhýbají ani Evropě, včetně České republiky. Českobudějovičtí parazitologové z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) se spolu s polskými kolegy zaměřili na opomíjenou parazitární nemoc sparganózu, která postihuje podkoží, vnitřní orgány, mozek nebo oči člověka. Jejich …
více »Kukačka dokáže snést vejce za 4 s
Zajímavé je i to, že kukačka předpokládá, že hostitel umí počítat – jedno vejce vždy odstraňuje. Ani aktivní obrana hnízda rákosníkem velkým kukačku od snesení vejce neodradí. To zjistili vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR v čele s Václavem Jelínkem a Marcelem Honzou. Podařilo se jim shromáždit zatím největší sbírku videonahrávek …
více »Vakcína proti leismanióze
Imunitu hostitele ochromují sliny přenášejícího hmyzu. Tým prof. Petra Volfa a doc. Jovany Sádlové z katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, ve spolupráci s britskými vědci z Hull York Medical School, dokončil důležitý krok při přípravě vakcíny proti lidské leishmanióze. Vytipovali vhodné kmeny parazitických prvoků leishmanií, prozkoumali jejich vývoj v …
více »Jak si kokotice hledá svou kořist
Kokotice Cuscuta pentagona není běžná rostlina. Je to naoranžovělá zakroucená popínavka, která může vyrůst až do výšky jednoho metru, má drobné bílé kvítky s pěti korunními lístky a vyskytuje se všude v Severní Americe. Co je na ní jedinečné, je to, že nemá listy a není zelená, protože postrádá chlorofyl, …
více »Parazitem může být i jednobuněčná zelená řasa
Pokud chceme najít Achillovu patu parazitů, musíme se někdy ponořit hluboko do jejich evoluční historie. Evoluční biolog Miroslav Oborník z Biologického centra AV ČR se specializuje na evoluci výtrusovců (Apicomplexa), nebezpečných parazitů živočichů včetně člověka. Najdeme mezi nimi původce malárie, toxoplazmózy, babesiózy (nemoc přenášená klíšťaty) či kryptosporidiózy (průjmové onemocnění zejména …
více »Fotoparazitismus a evoluce parazitických výtrusovců z řas
Korálnatka patrně nekolonizuje dospělé korály, ale infikuje jejich larvy, kde zřejmě může dokonce žít za určitých podmínek jako parazit. Pokud chceme najít Achillovu patu parazitů, musíme se někdy ponořit hluboko do jejich evoluční historie. Evoluční biolog Miroslav Oborník z Biologického centra AV ČR se specializuje na evoluci výtrusovců (Apicomplexa), nebezpečných …
více »V ČR se šíří nové druhy klíšťat
Stovky nálezů pijáka lužního nebo překvapivý výskyt klíštěte rodu Hyalomma, které pochází z jižní Evropy a subsaharské Afriky a může se nasát až do velikosti 2,5 centimetru. To jsou aktuální vědecké údaje, které potvrzují, že se do České republiky dostávají exotické druhy klíšťat a s nimi i infekční onemocnění zvířat …
více »