Sciencemag.cz
Plazma vytvářejí čtyři záporné koronové výboje v konfiguraci hrot-trubička, hořící na špičkách jehel. Výzkumníci z Fakulty chemicko-inženýrské VŠCHT Praha vyvinuli nový nástroj pro opakovanou dezinfekci objektů kontaminovaných koronavirem SARS-CoV-2 nebo dalšími nebezpečnými mikroorganismy. Jedná se o generátor nízkoteplotního plazmatu, který lze využívat například pro dezinfekci nedostatkových respirátorů, neboť nezpůsobuje ztrátu …
více »Úprava nanovlákenných filtrů pomocí plazmatu
Upravená nanovlákna lze využít i pro výrobu roušek. Nové možnosti úpravy nanovláken pro filtraci vzduchu za pomoci plazmatu hledá tým fyziků z centra CEPLANT Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Nanovlákna se při výrobě filtrů nanášejí na podkladovou tkaninu, ale v současnosti se kvůli zlepšení mechanických vlastností a lepšímu přilnutí k tomuto …
více »Tokamaky, ITER a výzkum jaderné fúze v ČR
Za nejpokročilejší koncept fúzního reaktoru, na jehož základě budou zřejmě postaveny první fúzní elektrárny, je považován tokamak. Evropská cestovní mapa pro realizaci fúzní energetiky předpokládá, že první prototyp fúzní elektrárny na bázi tokamaku, pracovně nazývaný DEMO, bude zprovozněn v letech 2050–2060. V jeho vývoji bude hrát zásadní roli úspěch v …
více »Poprvé připraven polymerní dusík N6
Z azidu sodného (NaN3) v kapalném dusíku lze plazmovým výbojem vytvořit velmi kuriózní molekulu: „polymerní“ dusík N6. Taková molekula by měla obsahovat velké množství energie, která by se z ní uvolňovala při rozkladu na normální dusík N2. Podle autorů výzkumu by se proto N6 mohl využívat pro skladování energie a …
více »Axiony v plazmatu – navrhují nový způsob detekce temné hmoty
Nová metoda má fungovat podobně jako zesilování rádiového signálu. Mohli bychom být takto schopni zachytit axiony, tedy hypotetické částice, které by mohly vytvářet temnou hmotu (pokud existuje, a pokud není tvořena částicemi jiného typu, přirozeně). Vědci ze Stockholm University a Max Planck Institute for Physics vysvětlují, že axiony by podle …
více »Záhada 11letého slunečního cyklu – může za něj příliv?
Tak jako Měsíc způsobuje slapové jevy na Zemi, mohly by i planety svou gravitační silou ovlivňovat atmosféru Slunce a výsledkem by byly periodické změny sluneční aktivity. K tomu názoru alespoň došli vědci z drážďanského Helmholtz-Zentrum Dresden-Rossendorf. Soudí, že speciálně sluneční magnetické pole ovlivňuje Venuše, Země a Jupiter. To, že magnetické …
více »Výpočetní klastr ECLIPSE propočítal 25 milionů hodin
Hlavním cílem klastru ECLIPSE je studium interakce laserového záření se čtvrtým skupenstvím hmoty, plazmatem. ECLIPSE, vysoce výkonný výpočetní klastr, v současných dnech dosahuje jednoho ze svých významných milníků. Má za sebou totiž přesně 25 miliónů výpočetních hodin. Jako jeden ze zásadních nástrojů teoretického výzkumu pomáhá vědcům z ELI Beamlines s …
více »Perlička: Plazma z bobulí vína v mikrovlnce
Již před pár lety získalo na Youtube popularitu následující video. Vezmete bobuli vína, rozříznete ji tak, aby obě polokoule zůstaly propojené slupkou. Poté je takto spojené vložíte (volnou dužinou nahoru) do mikrovlnné trouby a tu zapnete. Překvapivě následuje plazmový výboj a v troubě se objeví malá ohnivá koule. Zajímavé je …
více »Jak sledovat plazma v termojaderném reaktoru
Ústav fyziky plazmatu spouští výrobu unikátních senzorů ustáleného magnetického pole pro mezinárodní termojaderný reaktor ITER. Dne 14. prosince 2017 proběhl v Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR mezinárodní workshop „Outer vessel steady-state sensors manufacturing readiness review“, který se věnoval vývoji a výrobě senzorů magnetického pole pro mezinárodní termojaderný reaktor ITER. Workshop …
více »Pražský laser PALS vypálil již 50 000. výstřel
Dne 30. května 2016 ve 14.15 hod. vypálil laser PALS (Prague Asterix Laser System) svůj v pořadí již 50 000. výstřel. Badatelské centrum PALS, které je společným pracovištěm Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i., a Fyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i., je členem evropského konsorcia LASERLAB a …
více »