Tag Archives: plazma

Záblesk ve vzdálenosti deseti miliard světelných let přinesl první přímé optické potvrzení patnáct let staré teoretické předpovědi. Robotický dalekohled D50 Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově zachytil ve světelné křivce gama záblesku tvar předpovídaný od roku 2009, avšak dosud nikdy přesvědčivě pozorovaný: synchrotronové záření tepelné populace elektronů v relativistické …

Evropská kosmická agentura (ESA) na svém červnovém zasedání navrhla ambiciózní družicovou misi Plasma Observatory jako hlavního kandidáta na vědeckou misi střední velkosti (M7) plánovanou ke startu v roce 2037. Program, který bude zkoumat kosmické plazma v okolí Země, porazil konkurenční kandidátské mise včetně výzkumu Marsu či rentgenové laboratoře pro sledování …

V uplynulých letech zažil výzkum jaderné fúze dva významné úspěchy: uvolnění rekordního množství energie v tokamaku JET a splnění Lawsonova kritéria vědec­kého vyrovnání v laserovém zařízení NIF. Evropský tokamak JET (Joint European Torus) byl po celou dobu svého provozu (1984–2024) největším fúzním reaktorem s magnetickým udržením paliva na světě. V …

Zdá se, že černá díra v M87 obsahuje elektrony, které jsou asi 100krát chladnější než protony. První snímky černé díry v centru galaxie Messier 87 ohromily svět v roce 2019. Jsou to ty známé obrázky zářícího objektu ve tvaru koblihy, obří černá díra M87 se nachází 55 milionů světelných let …

Vysoce nabité mionové ionty vznikají, když je záporný mion zachycen atomem. Během tzv. mionové kaskády je pak většina vázaných elektronů vyvržena… Mezinárodní tým vědců, včetně členů japonského Kavli Institute for the Physics and Mathematics of the Universe, poprvé přímo pozoroval ionty s velkým elektrickým nábojem obsahující miony, zcela novou třídu …

Vědci možná vyřešili záhadu, proč Měsíc vykazuje známky dávného magnetismu, ačkoli dnes žádné magnetické pole nemá. Náraz, například velkého asteroidu, mohl vytvořit oblak ionizovaných částic, který na krátkou dobu obklopil Měsíc a jeho dřívější slabé magnetické pole zesílil – tak by se dala shrnout nová teorie. Vědci si s touto …

Nová analýza dat z experimentu PHENIX na urychlovači RHIC (Relativistic Heavy Ion Collider) v Brookhaven National Laboratory odhaluje nové důkazy, že srážky i velmi malých jader s velkými mohou vytvářet malé kapky (skvrny) kvark-gluonového plazmatu (QGP). Vědci se domnívají, že taková látka volných kvarků a gluonů prostupovala vesmírem zlomek sekundy …

Neutronové hvězdy, ultrachladné atomové plyny a kvark-gluonové plazma vznikající při srážkách atomových jader na Velkém hadronovém urychlovači (LHC): všechny tyto tři formy hmoty mají mnoho společného. Představují tekutý stav hmoty složený ze silně interagujících částic. Nová studie vědců z projektu CMS v CERNu provedla dosud nejpřesnější měření rychlosti, kterou se …

Kvark-gluonové plazma (QGP) je stavem hmoty za extrémních teplot a tlaků. Předpokládá se, že tato forma existovala jako dominantní krátce po velkém třesku. QGP je tvořeno kvarky a gluony jako běžná hmota, nevytvářejí se zde ale mezony ani baryony (protony a neutrony); jednotlivé kvarky jsou „volné“. Vědci nyní pátrají po …

Médii v posledních dnech proběhly titulky o významném pokroku na poli jaderné fúze – z reakce se podařilo získat více energie, než do ní bylo vloženo. Jedná se tedy o tzv. zážeh (ignition). Úspěchu dosáhli vědci z americké Lawrence Livermore National Laboratory na zařízení National Ignition Facility. Administrátorka amerického Národního …