Archiv článků: plazma

Superpočítačové modely černých děr: klíč k fúzním elektrárnám?

Plazma interaguje s magnetickým polem, vyzařuje energii a toto vyzařování ho zpětně ovlivňuje. Mezinárodní tým fyziků spolu s vědci z Fyzikálního ústavu v Opavě publikoval v červencovém čísle vědeckého časopisu Monthly Notices of Royal Astronomical Society článek, ve kterém se popisuje chování hmoty okolo černých děr zcela novým způsobem. Tyto …

více »

Nestabilní plazma: čeští fyzici testovali náhlé kolapsy energie v tokamaku

Rozsáhlou sérii pokusů provedli vědci Ústavu fyziky plazmatu AV ČR a mezinárodního projektu ITER, jehož cílem je v příštích čtyřech letech spustit výrobu čisté a téměř nevyčerpatelné energie prostřednictvím tzv. tokamaku. Vědcům se podařilo poprvé předložit experimentální důkaz o fyzikálním limitu pro elektrické proudy tekoucí mezi plazmatem a první stěnou …

více »

Plazmatické modifikace rostlin mohou přinést revoluci

Zvýšení klíčivosti semen, jejich lepší odolnost, ale i další výhody může zemědělství přinést plazmatická modifikace rostlin. Výzkumem převratné technologie se zabývají pracovníci katedry biologie a fyziky Přírodovědecké fakulty UJEP. Výzkumníci se zaměřili na modifikaci povrchu semen různých rostlinných druhů nízkoteplotním plazmatem. Takováto povrchová úprava semene přináší hned několik výhod. Dochází …

více »

Vědci vysvětlili obří teplotu slunečné koróny

Teplota sluneční koróny v milionech stupňů (°C či K) je dosud trochu záhadou. Podle nové teorie by příčinou mohla být sluneční atmosféra těsně pod koronou, kde se zvukové vlny a některé vlny plazmatu šíří stejnou rychlostí. Vědci z Helmholtz-Zentrum Dresden-Rossendorf nyní vyvinuli model, v rámci kterého se chování těchto vln …

více »

Hlásí zlom: Podařilo se spustit zapálení jaderné fúze

Zapálení (ignition, zážeh) je klíčový proces, který zesiluje energetický výkon jaderné fúze a spouští vlastní řetězovou reakci. Zdá se, že nový experiment poprvé zvládl zapálení v zařízení NIF (National Ignition Facility) v americké Lawrence Livermore National Laboratory, kde se tak podařilo obnovit extrémní teploty a tlaky, které panují v nitru …

více »

Interakce plazmatu se stěnou fúzního reaktoru

Uhlík není vhodný pro fúzní energetické reaktory ani pro ITER, protože snadno absorbuje vodíkové izotopy a akumuloval by příliš mnoho radioaktivního tritia. Proto je v současnosti preferován wolfram. Více než půl století trvající výzkum jaderné fúze zaměřený na její energetické využití lze s nadsázkou rozdělit na dvě fáze – dosažení …

více »

Kvark-gluonové plazma teče jako voda

Kvark-gluonové plazma, tedy horká polévka elementárních částic, vyplňovalo vesmír několik mikrosekund po velkém třesku – nebo to alespoň předpokládáme. Nová studie ukazuje, že tato krajně exotická forma hmoty (však tehdejší teplota byla asi milionkrát vyšší než ve středu Slunce) mohla mít určité společné vlastnosti s obyčejnou vodou. Tok vody ovlivňují …

více »

Čeští vědci přispěli k vývoji super termostatu v zařízeních pro jadernou fúzi

Chlazení plazmatu u stěn je třeba přesně řídit, aby se v centru plazmatu nezastavila fúze. Jaderná fúze představuje slibný zdroj stabilní a nízkoemisní energie. Jedním ze zásadních problémů na cestě k její praktické využitelnosti je udržení plazmatu o teplotě sto milionů stupňů Celsia od stěn reaktoru. Na vývoji nového komplexního systému, …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close