Archiv článků: proteiny

Popsali strukturu fotosystému II u zelené řasy s extrémní odolností vůči vysoké intenzitě světla

Mezinárodní tým vědců detailně popsal strukturu fotosystému II u zelené mikrořasy Chlorella ohadii a odhalil mechanismy, které tomuto organismu umožňují přežít a efektivně fungovat i při extrémně vysoké intenzitě světla. Fotosystém II je klíčový proteinový komplex fotosyntetických organismů, který zajišťuje přeměnu světelné energie na energii chemickou. Výsledky výzkumu, na kterém …

více »

Jak bakterie přežívají ve sprchách a nemocnicích?

Vědci dokážou analyzovat i proteiny bez pevně dané struktury. Vědci z CEITEC Masarykovy univerzity (MUNI) se podíleli na výzkumu, který odhaluje, jak se odolné mykobakterie dokážou přizpůsobit různým teplotním podmínkám a přežívat v prostředí domácností nebo zdravotnických zařízení. Některé z těchto bakterií jsou neškodné, ale jiné vyvolávají infekce a mohou …

více »

Claudin-1 jako nečekaný strážce centrální tolerance

Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy objevili zcela novou roli proteinu Claudin-1 v imunitním systému. Studie, jejímž hlavním autorem je Jiří Březina a spoluautory mimo jiné Matouš Vobořil, Jan Dobeš, Jan Pačes a Jan Černý (Katedra buněčné biologie), vyšla v prestižním časopise …

více »

Život bez kyslíku mění strukturu mitochondriálních proteinů

Modifikované proteiny sTim nejsou závislé na oxidaci a dráha MIA mohla být zredukována během evolučních adaptací k anaerobnímu prostředí. Výzkum dvou laboratoří Přírodovědecké fakulty UK v centru BIOCEV – Laboratoře molekulární a biochemické parazitologie pod vedením Jana Tachezyho, a Laboratoře strukturní biologie zastoupené Danielem Rozbeským, ukázal, jak evoluční adaptace eukaryotických …

více »

Imunitní reakce rostlin v přímém přenosu

Poprvé v historii je možné sledovat, jak rostliny v reálném čase aktivují svou obranu proti chorobám, a to díky unikátnímu proteinovému senzoru, který vyvinuly vědecké týmy z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Velké Británie, Německa a Srí Lanky. Objev publikovaný v prestižním časopise Science přináší zcela nový pohled na …

více »

Arrestin: bílkovina způsobuje nežádoucí účinky léků

U opioidních analgetik hraje arrestin roli v nebezpečném snížení krevního tlaku, tlumení dýchání a návykovosti. Porozumění procesům v lidském těle na molekulární úrovni je klíčové pro vývoj léků. Vědecké skupině dr. Josefa Lazara z Ústavu biologie a lékařské genetiky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se nyní podařilo díky nově vyvinutému molekulárnímu biosenzoru a …

více »

Odhalení mechanismu regulace TRPC5 kanálu: Nové poznatky o příčinách intelektuálního postižení spojeného s mutací R175C

TRPC kanály (Transient Receptor Potential Canonical) představují základní skupinu membránových proteinů, které umožňují průchod vápníku a dalších kationtů přes buněčnou membránu v mnoha typech lidských a živočišných buněk. Jsou nezbytné pro správnou funkci nervové soustavy, ledvin, svalů i smyslových neuronů a uplatňují se v regulaci bolesti, metabolismu, krevního tlaku i …

více »

Čeští vědci objevili klíčové proteiny pro přenos leishmaniózy

Flebotom je nucen opakovaně bodat, vyzvrátit při tom obsah střeva a také sát delší dobu… Tým vědců pod vedením profesora Petra Volfa z katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy odhalil nové molekulární mechanismy, které hrají zásadní roli při šíření parazita Leishmania – původce leishmaniózy. Leishmanióza je vážné onemocnění postihující každoročně …

více »

Antarktické bakterie mohou pomoci ochránit plodiny před mrazem

V extrémních podmínkách na Antarktidě žijí endemické organismy, které se musely náročným podmínkám přizpůsobit. Odolnost vůči extrémům se týká i antarktických bakterií, na jejichž výzkum se zaměřil vědecký tým z Agronomické fakulty MENDELU podpořený Standardním grantem Grantové Agentury České Republiky. Vědkyně a vědci zkoumají bioaktivní látky obsažené v bakteriích, které …

více »

U červů objevili nový protein ovlivňující plodnost, jeho lidská obdoba souvisí s vývojovými poruchami

Zatímco HIM-17 se u člověka nevyskytuje, v případě BRA-2 lze u myší a u lidí pozorovat evolučně příbuzný gen. Vědci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity objevili protein, který pomáhá zajistit správné rozdělení genetické informace při tvorbě pohlavních buněk. U červů a myší ovlivňuje plodnost, u lidí je jeho obdoba popisována …

více »