Archiv článků: proteiny

Záhada, proč život používá molekuly v podobě konkrétních optických izomerů, se prohloubila objevem, že RNA může spolupracovat i s pravotočivými proteiny. Proč si tedy život vybral levotočivou verzi, není jasné (poznámka: pokud prostě nejde o náhodu; bylo třeba vybrat jednu verzi, i když život postavený na pravotočivých aminokyselinách by fungoval …

Bílkovina syncytin-1 je zásadní pro tvorbu speciální vrstvy buněk na rozhraní mezi placentou a děložní sliznicí matky, díky které si matka a plod snáze vyměňují živiny a odpadní látky. Do procesu se musí zapojit také další bílkoviny, zejména receptory pro syncytin. Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR v nové …

Po letošní Nobelově ceně za fyziku získali i chemici ocenění de facto za umělou inteligenci, respektive strojové učení. Fakticky tedy laureáty jsou Demis Hassabis, John Jumper a David Baker, a to konkrétně za výzkumy, které ze sekvence aminokyselin dokážou předpovědět 3D strukturu výsledného proteinu. Tím se také výrazně zjednodušuje navrhování …

Interakce mezi RNA a proteiny před vznikem prvního života poskytovala významnou biofyzikální výhodu. Vědci odhalili nové poznatky o protoribozomu, molekulární fosílii uvnitř ribozomu, která hraje klíčovou roli při vzniku života na Zemi. Tento výzkum, publikovaný v časopise Nucleic Acids Research, by mohl změnit naše chápání rané evoluce ribozomů a jejich …

Agregace proteinů je složitý biologický proces, který je spojen s různými devastujícími lidskými onemocněními, včetně Alzheimerovy a Parkinsonovy nemoci. Přesná předpověď náchylnosti proteinů k agregaci je zásadní pro vývoj účinných léčebných a preventivních opatření. Vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu a Masarykovy univerzity (MU) ve spolupráci s IT4Innovations, které je …

Priony jsou abnormální, patogenní molekuly, přenosné a schopné vyvolat abnormální skládání specifických normálních proteinů buněk. Prionová onemocnění jsou souhrnným označením pro skupinu smrtelných a v současné době neléčitelných neurodegenerativních chorob, která postihují nejen lidi, ale i volně žijící zvířata a zvířata chovaná v zajetí. Mezi tyto nemoci patří Creutzfeldt-Jakobova choroba …

V závislosti na fázi buněčného cyklu buňky opravují zlomy buď prostým slepením obou volných konců vláken DNA k sobě, nebo složitějším procesem… Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR objevili nový způsob kontroly opravy poškozené DNA v lidských buňkách. Dosud byl protein RAD18 známý především v odpovědi buněk na působení …

Vědci se zaměřili na vývoj vylepšené verze proteinu stafylokinázy, který se již osvědčil při rozpouštění krevních sraženin. Výzkum bioterapeutik představuje slibný přístup k léčbě závažných onemocnění. Hlavní složkou jsou biologické látky jako například proteiny, které jsou upraveny tak, aby se zaměřily na konkrétní aspekty nemoci. Významný přínos v této oblasti …

Vědci se zaměřili na signalizační dráhu mTORC1, a zda obsah bílkovin v těhotenské stravě ovlivňuje mTORC1. Výzkumný tým z CEITEC VUT pod vedením Markéty Kaiser se zapojil do mezinárodní studie, jejímž úkolem bylo zkoumat vliv přímu bílkovin na plod během těhotenství. Studie probíhala na myších, respektive myších embryích. Díky možnostem …

Při nedostatku kyslíku či živin buňky podléhají stresu. Osud stresované buňky z velké míry řídí protein ATF4. Ten zajišťuje, aby se buňky ze stresu rychle vzpamatovaly a nestaly se pro své okolí nebezpečné – například nekontrolovaným dělením a vznikem nádorových onemocnění. Vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR teď významně rozšířili …