Archiv článků: proteiny

Život bez kyslíku mění strukturu mitochondriálních proteinů

Modifikované proteiny sTim nejsou závislé na oxidaci a dráha MIA mohla být zredukována během evolučních adaptací k anaerobnímu prostředí. Výzkum dvou laboratoří Přírodovědecké fakulty UK v centru BIOCEV – Laboratoře molekulární a biochemické parazitologie pod vedením Jana Tachezyho, a Laboratoře strukturní biologie zastoupené Danielem Rozbeským, ukázal, jak evoluční adaptace eukaryotických …

více »

Imunitní reakce rostlin v přímém přenosu

Poprvé v historii je možné sledovat, jak rostliny v reálném čase aktivují svou obranu proti chorobám, a to díky unikátnímu proteinovému senzoru, který vyvinuly vědecké týmy z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Velké Británie, Německa a Srí Lanky. Objev publikovaný v prestižním časopise Science přináší zcela nový pohled na …

více »

Arrestin: bílkovina způsobuje nežádoucí účinky léků

U opioidních analgetik hraje arrestin roli v nebezpečném snížení krevního tlaku, tlumení dýchání a návykovosti. Porozumění procesům v lidském těle na molekulární úrovni je klíčové pro vývoj léků. Vědecké skupině dr. Josefa Lazara z Ústavu biologie a lékařské genetiky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se nyní podařilo díky nově vyvinutému molekulárnímu biosenzoru a …

více »

Odhalení mechanismu regulace TRPC5 kanálu: Nové poznatky o příčinách intelektuálního postižení spojeného s mutací R175C

TRPC kanály (Transient Receptor Potential Canonical) představují základní skupinu membránových proteinů, které umožňují průchod vápníku a dalších kationtů přes buněčnou membránu v mnoha typech lidských a živočišných buněk. Jsou nezbytné pro správnou funkci nervové soustavy, ledvin, svalů i smyslových neuronů a uplatňují se v regulaci bolesti, metabolismu, krevního tlaku i …

více »

Čeští vědci objevili klíčové proteiny pro přenos leishmaniózy

Flebotom je nucen opakovaně bodat, vyzvrátit při tom obsah střeva a také sát delší dobu… Tým vědců pod vedením profesora Petra Volfa z katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy odhalil nové molekulární mechanismy, které hrají zásadní roli při šíření parazita Leishmania – původce leishmaniózy. Leishmanióza je vážné onemocnění postihující každoročně …

více »

Antarktické bakterie mohou pomoci ochránit plodiny před mrazem

V extrémních podmínkách na Antarktidě žijí endemické organismy, které se musely náročným podmínkám přizpůsobit. Odolnost vůči extrémům se týká i antarktických bakterií, na jejichž výzkum se zaměřil vědecký tým z Agronomické fakulty MENDELU podpořený Standardním grantem Grantové Agentury České Republiky. Vědkyně a vědci zkoumají bioaktivní látky obsažené v bakteriích, které …

více »

U červů objevili nový protein ovlivňující plodnost, jeho lidská obdoba souvisí s vývojovými poruchami

Zatímco HIM-17 se u člověka nevyskytuje, v případě BRA-2 lze u myší a u lidí pozorovat evolučně příbuzný gen. Vědci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity objevili protein, který pomáhá zajistit správné rozdělení genetické informace při tvorbě pohlavních buněk. U červů a myší ovlivňuje plodnost, u lidí je jeho obdoba popisována …

více »

Počátky zemědělství: Proč zrniny dominovaly nad hlízami

Přestože všechna tradiční zemědělství pěstovala různé obiloviny, olejniny, textilní a krmné plodiny, popsaný postup běžných polních prací byl nejčastěji používán při pěstování obilovin. Kromě orby byla dominance zrnin v roční sklizni jistě dalším nejzřejmějším společným rysem všech zemědělských společenstev Starého světa. Mezoamerická zemědělská společenstva, která orbu nevyužívala, sdílela tento znak …

více »

Odhalili molekulárního dvojitého agenta v buněčné komunikaci

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Duální vazebný mód zpochybňuje tradiční představu, že proteinové interakce mají jen jednu pevně danou podobu. Vědci z CEITEC Masarykovy univerzity ve spolupráci s Akademií věd ČR a Univerzitou v Řezně popsali nový mechanismus, jakým spolu uvnitř lidských buněk komunikují proteiny. Zjistili, že určitý úsek bílkoviny (tzv. ligand) se může vázat …

více »

Alzheimer a oprava mozku: co se stane, když chybí klíčový protein?

10 týdnů po úrazu se u běžných myší aktivovaly genové a proteinové opravné procesy, zatímco u myší bez APP se neobjevila žádná reakce. Nová studie, kterou vědkyně Valentina Lacovich Strašil z CEITEC Masarykovy univerzity (MUNI) zahájila během svého předchozího postdoktorandského působení v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. …

více »