Archiv článků: proteiny

Pokud je peroxisom již starý a poškozený, buňka ho obalí dvojitou membránou. Takto zabalený ho přemístí do vakuoly, kde ho v kyselém prostředí rozpustí svými trávicími enzymy. Vědci z Katedry experimentální biologie rostlin PřF UK publikovali v prestižním vědeckém časopise Nature Plants výsledky svého výzkumu, který přináší nové poznatky o …

Alzheimerova choroba pravděpodobně souvisí s hromaděním škodlivých peptidů/proteinů, tzv. amyloidních plaků, které pak poškozují nebo rovnou zabíjejí neurony. Dosud neexistuje žádná účinná možnost ochrany. Výzkumníci ze švédské Chalmers University of Technology nyní ukázali, že buňky, v nichž se plaky amyloidu beta hromadí, se mohou zotavit po ošetření nanovločkami oxidu grafenu. …

Dříve nepopsané funkce proteinu NEUROD1 jsou důležité pro vývoj buněk Langerhansových ostrůvků slinivky břišní. Vědci z Biotechnologického ústavu (BTÚ) AV ČR při Biotechnologickém a biomedicínském centru Akademie věd a Univerzity Karlovy (BIOCEV) a z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) objasnili zásadní roli proteinu NEUROD1 při rozvoji těžkého diabetu. Diabetes …

Vývoj nových antibiotik, zejména účinných proti rezistentním bakteriím, je jednou z globálních zdravotnických výzev dneška. Pracovníci z Mikrobiologického ústavu AV ČR nyní v mezinárodní spolupráci s Tokijskou univerzitou vyřešili strukturu klíčového kondenzačního (spojovacího) enzymu, který se využívá pro biosyntézu antibiotik, a objasnili na molekulární úrovni, jak funguje. Společné výsledky jsou …

Šumivé nápoje se od sebe liší, a to i v tom, co je spojuje. V šumivém vínu (šampaňské/sekt, ale i prosecco) vytvářejí bublinky stabilní řetězec, stoupají v řadě nad sebou. U jiných sycených nápojů se mnoho bublinek odklání do stran, takže jich na hladině vidíme mnohem víc najednou. Řetězce nejsou …

ApoE hraje důležitou roli ve fungování mozku a je též znám jeho protizánětlivý vliv. Tým 23 brněnských vědců se významně přiblížil odpovědi na otázku, jak předcházet a jak léčit Alzheimerovu nemoc, která bývá nejčastější příčinou demence a vede postupně k závislosti nemocného na každodenní pomoci jiného člověka. Odborníci z Přírodovědecké …

Z odpadní DNA se obvykle netvoří proteiny – ale pokud se tak stane a ujmou se, stanou se součástí buněčné proteinové výbavy. Říká se jim de novo, protože vznikají v podstatě z ničeho, úplně znova, a moc se toho o nich neví. Výzkumníci z BIOCEV a jejich němečtí kolegové v …

V mozku lidí s Downovým syndromem se vyvíjejí podobné proteinové shluky/plaky jako u Alzheimerovy choroby a často se u nich po čtyřicítce nebo padesátce projevují příznaky neurodegenerativního onemocnění. Nová studie vědců z Kalifornské univerzity v San Francisku ukazuje, že plaky vznikají i podobným mechanismem, z prionů amyloidu beta a tau, …

Alifatické nerozvětvené aminokyseliny byly z proteinogenní abecedy vypuštěny, protože vytvářejí polypeptidy, které jsou nadměrně rozpustné. Tým výzkumníků z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, BIOCEV a ÚOCHB (Česká republika), Johns Hopkins University (USA) a ELSI (Japonsko) zjistil, proč moderní proteiny používají repertoár 20 kanonických aminokyselin (AA). Simulací časných podmínek na Zemi v …

Maso obsahuje dvě hlavní bílkoviny: složky svalového vlákna (myosin a aktin), které zajišťují práci svalu, a kolagen, který vyplňuje mezery mezi svalovými vlákny. Hlavním zdrojem energie pro svalový stah je glukóza a zásobní škrob, kterému se říká glykogen. Práce svalu je zajištěna tak, že se na sebe vážou aktin s myosinem, …