Archiv článků: proteiny

Při Alzheimerově chorobě se buňky přehřívají

Shlukování amyloidu beta (vedle proteinu tau jedna z látek spojená se vznikem a postupem Alzheimerovy nemoci, s nejasnou kauzalitou) způsobuje podle výsledků nového výzkumu přehřívání buněk. Výzkumníci z Cambridgeské univerzity použili senzory dostatečně malé a citlivé na to, aby detekovaly změny teploty uvnitř jednotlivých buněk. K přehřívání docházelo přímo v …

více »

Protein plektin ovlivňuje stabilitu tkání při nemoci motýlích křídel

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Nemoc motýlích křídel (bulózní epidermolýza) postihuje přibližně jedno z 50 000 narozených dětí. Dědičné onemocnění pojivové tkáně se projevuje tvorbou puchýřů po celém povrchu těla, postihuje ale také sliznice, trávicí, dýchací a vylučovací ústrojí. Mezinárodní výzkumný tým vedený Martinem Gregorem z Ústavu molekulární genetiky AV ČR popsal ve studii publikované …

více »

Nový pohled na vývoj raných interakcí mezi proteiny a RNA

Interakce mezi RNA a peptidy/proteiny jsou pro život nesmírně důležité již od jeho nejranějších forem, dokonce ještě před posledním univerzálním společným předkem (LUCA). Komplexy protein-RNA jsou v moderním životě všudypřítomné a jsou nezbytné pro mnoho fází buněčného cyklu a metabolismu. Nový výzkum přináší experimentální podklady, které poskytují nový pohled na …

více »

Výzkum role proteinových sítí při oplození může pomoci objasnit neplodnost

Důležitým aspektem oplození u savců je vzájemná komunikace proteinových sítí, které se nacházejí na vajíčku i na spermii. Tyto proteinové komplexy procházejí mnohými změnami a přeskupováním v průběhu pohybu spermie reprodukčním traktem, kdy dochází ke zrání spermie, tzv. maturaci. Pouze kvalitní spermie je schopna projít těmito klíčovými změnami, které jsou …

více »

Jedy hadů i savců pocházejí z proteinu slin

Někteří hadi, ještěři, ba i savci při kousnutí vylučují do rány oběti jed. Poslední společný předek všech těchto živočichů žil někdy před 300 miliony lety. Podle nového výzkumu mají ale všechny jedy společný původ, vznikly z bílkoviny obsažené ve slinách. Vědci z Okinawa Institute of Science and Technology a Australian …

více »

Vytvořili molekulu spojující DNA a proteiny

Nukleové kyseliny a proteiny spolu samozřejmě tvoří řadu komplexů a všemožně spolupracují. Enzymy čtou DNA, replikují ji, přiřazují triplety jednotlivým kodonům při syntéze bílkovin (translaci). Ribozom, kde translace probíhá, je přímo komplexem složeným z RNA a bílkovin. Nyní vědci nicméně dokázali vytvořit nukleopeptid nikoliv z RNA, ale i z podstatně …

více »

Virtuální model spike proteinu ukazuje rozdíly v mutacích delta a omikron

Lépe pochopit rozdílné vlastnosti a chování variant koronaviru delta a omikron umožňují 3D modely jejich proteinů, které vytvořil Karel Berka z katedry fyzikální chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Na modelech u jednotlivých variant lze pozorovat rozdíly v mutacích na spike proteinu, což je hrot na povrchu viru hrající …

více »

Náhražka masa z kakaového másla a 3D tiskárny

Při příležitosti obžerných svátků zase něco na téma „jídlo a věda“… Různých náhražek masa existuje velké množství. Následující kombinace rostlinných složek je navržena přímo pro 3D tisk. Novou součástí receptu má být kakaové máslo. Současné masové náhražky na bázi bílkovin z pšenice a sóji nejsou pro 3D tisk vhodné. Výzkumníci …

více »

Sestavili protein složený z pravotočivého i levotočivého řetězce

Jednou z nejběžnějších forem sekundární struktury proteinu je tzv. beta-list (skládaný list). Primární struktura znamená vlastní sekvenci aminokyselin sekundární pak to, jak jsou vlákna dále uspořádána. V beta listu tvoří vlákna dvojrozměrnou strukturu, kterou mezi vlákny udržují vodíkové vazby. Jinou známou strukturou je šroubovice (alfa-helix). Vědci z Kalifornské univerzity v …

více »

Jak rostliny brání fotosyntetický aparát před úžehem

Pro rostliny je jediným zdrojem energie pro veškeré životní funkce světlo našeho Slunce. Jeho přeměnu na rostlinou využitelnou formu zajišťují tzv. světlosběrné komplexy uvnitř rostlinných chloroplastů. Pokud je ale světla příliš mnoho, mohly by se tyto komplexy poškodit. Jak se rostliny tomuto poškození brání, odhalili nyní vědci z Centra Algatech …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close