Archiv článků: protony

Pozoruhodné polární záře z počátku letošního května ukázaly sílu, kterou mohou sluneční bouře zapůsobit až na Zemi. Občas Slunce provede ale ještě něco mnohem ničivějšího. Proudy protonů přímo z povrchu Slunce, které způsobují tzv. sluneční částicové události (solar particle events), mohly podle nové teorie ovlivňovat i evoluci pozemského života. Záznamy …

V magických číslech pro počty protonů a neutronů v atomových jádrech začíná být poněkud zmatek. Vědci z Čínské akademie věd nyní připravili dva nové izotopy – osmium-160 a wolfram-156.Výsledky naznačují, že olovo-164 by mohlo být dvojnásobně magickým jádrem se zvýšenou stabilitou. „Magické počty“ (čísla) protonů plus neutronů by měly přinášet …

Izotop olova Pb-208 má zajímavě uspořádané atomové jádro. Je bohaté na neutrony, obsahuje 82 protonů a 126 neutronů. Co se týče vlastní struktury, střed jádra je tvořen jak protony, tak neutrony, ale na jeho okraji je rozptýlená slupka („kůže“, skin) převážně z neutronů. Na základě studia srážek těžkých iontů na …

Grafen je materiál podivný na mnoho způsobů, mj. i tím, jak rychle jím pronikají protony (ionty vodíku). Uvedená otázka, i když se nezmiňuje tak často jako jiné unikátní vlastnosti tohoto 2D materiálu, má přitom samozřejmě potenciální vztah k elektrochemii, výrobě vodíku atd. Vědci z University of Manchester (místo objevu grafenu) …

Odkud se ve vesmíru berou nejtěžší prvky, jako je zlato nebo uran? Těžké prvky obecně vznikají termonukleárními reakcemi v extrémních astrofyzikálních podmínkách, při explozích nebo kolapsech hvězd, srážkách neutronových hvězd apod. Již první pozorování gravitačních vln a elektromagnetického záření provázejících fúze neutronových hvězd naznačila, že při těchto kataklyzmatických srážkách může …

Kvarky v protonu k sobě lepí silná interakce, která přitom v rámci atomů přesahuje rozměr protonu a drží pohromadě i celé jádro. Z kvantové chromodynamiky ovšem vyplývá zajímavá věc: pokud by se kvarky v protonu podařilo stlačit k sobě dostatečně blízko, interakce by se „zapouzdřila“. Proton by v ten okamžik …

Magická čísla v jaderné fyzice odpovídají určitým počtům protonů, neutronů i nukleonů v jádře jako celku. Měly by s sebou nést vyšší stabilitu příslušných izotopů a také měnit velikosti „magických“ jader. Podobně jako elektrony existují v atomu na různých energetických hladinách (odpovídajících i čistě vzdálenosti příslušné slupky od jádra), očekáváme …

ISR za 13 let svého provozu vyšlapal cestu budoucím urychlovačům. Svazky protonů se střetly vůbec poprvé 27. ledna 1971 na kruhovém urychlovači ISR ve švýcarském CERNu. Odstartovaly tak zcela novou epochu experimentální částicové fyziky. Právě srážky nabitých částic na kruhových urychlovačích přinesly během posledního půlstoletí nejdůležitější objevy v oblasti částicové …

Flerovium, Fl, je prvek s protonovým číslem 114 objevený, respektive připravený v Dubně. V 60. letech 20. století Sven-Gösta Nilsson z Lund University (i jiní fyzikové) přišel s tím, že zrovna kolem tohoto (tehdy ještě neznámého a nepojmenovaného) prvku by se mohl nalézat hypotetický ostrov stability. 114 je pro protony …

Respektive sílu silné síly, a to mezi stabilními a nestabilními částicemi. A jak to souvisí s neutronovými hvězdami? Laura Fabbietti a její kolegové z Technické univerzity v Mnichově se speciálně zabývali silnou interakcí mezi částicemi v experimentu ALICE (A Large Ion Collider Experiment) v CERNu. Jedním z cílů současné fyziky …