Čeští a němečtí biologové objevili nový protein, který je klíčový pro propojení parazitického prvoka a bakterie. Jejich objev pomůže v budoucnu vědcům lépe pochopit, jak na buněčné úrovni vznikla spolupráce mezi různými organismy. Prvok Novymonas esmeraldas patřící do skupiny trypanosomatidů je nejbližším příbuzným prvoků z rodu Leishmania, jehož zástupci způsobují …
více »CLIMOS – choroby přenášené flebotomy v mobilním telefonu
Chystáte se na dovolenou do Středomoří? Možná už brzy budete před cestou v mobilu kromě předpovědi počasí, cen ubytování a čistoty pláží hledat také míru rizika onemocnění leishmaniózou. Vědci z Katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se podílí na novém výzkumném projektu CLIMOS, který má za cíl zkoumat vliv klimatické změny na rozšíření …
více »Rozřešení pradávné (paleo)oceánologické záhady představují diplonemy
Biologové v současné době stále častěji přicházejí se zjištěními, že za mnoha procesy v živém světě stojí nečekaní hráči: prvoci. Studie, publikovaná nedávno týmem českých vědců ukazuje, že významnými hráči v koloběhu prvků ve světových oceánech je málo známá a dlouho zcela přehlížená skupina, tzv. diplonemy. Paleoceánografové, neboli odborníci na …
více »Vyluštili záhadný genetický kód nově objeveného parazita
Nový druh cizopasníka objevený v plošticích na Turnovsku představuje mimořádný objev. Ukázalo se totiž, že parazit má naprosto nepředvídatelnou a výraznou odchylku od genetického kódu, který je jinak úplně stejný u drtivé většiny organismů včetně člověka. Rozluštění této genetické záhady, o něž se postarali výhradně čeští molekulární biologové především z …
více »Překvapení: Nálevník se živí viry
Viry mohou být nejen zdrojem infekce, ale i výživy. Jednobuněčný eukaryot, nálevník Halteria foraging (vířitka, řasinka, obrvenka…?) do sebe těchto částic může dostat až milion a podle všeho zvládne i žít zcela na virové dietě („virovory“) a dokonce se na ní dokáže i rozmnožovat. Tedy alespoň v laboratoři. K tomuto …
více »K čemu slouží redukované mitochondrie?
Vědci před několika lety objevili kuriózní případ prvoků (oxymonád), kteří nemají mitochondrie. Od té doby si výzkumná skupina docenta Hampla z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a výzkumného centra BIOCEV klade otázku, jak k unikátní ztrátě mitochondrie došlo. V práci, která právě vyšla v prestižním časopise Current Biology, studoval tým docenta …
více »Expanzivní mikroskopie umožňuje sledovat i parazitické prvoky
Při expanzní mikroskopii se vzorky zalijí do gelu, který se následně roztáhne inkubací ve vodě. Vědci budou moci snadněji studovat malé buňky parazitických prvoků, kteří způsobují spavou nemoc nebo leishmaniózu. Nově jim to umožní metoda expanzivní mikroskopie, která se dosud používala zejména ke studiu savčích buněk. Optimalizovat tento postup i …
více »Vakcína proti leismanióze
Imunitu hostitele ochromují sliny přenášejícího hmyzu. Tým prof. Petra Volfa a doc. Jovany Sádlové z katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, ve spolupráci s britskými vědci z Hull York Medical School, dokončil důležitý krok při přípravě vakcíny proti lidské leishmanióze. Vytipovali vhodné kmeny parazitických prvoků leishmanií, prozkoumali jejich vývoj v …
více »Genetický manuál pro výzkum mořských prvoků
Mořský plankton produkuje polovinu kyslíku na Zemi, odstraňuje z atmosféry ohromné množství oxidu uhličitého… Dosud přehlíženým mořským prvokům, kteří však mají zásadní vliv na život na naší planetě, se nyní dostalo velké vědecké pozornosti. Sto třináct vědců z 53 laboratoří ze 14 zemí světa se spojilo, aby vyvinuli genetické metody …
více »Jak se adaptovat k životu bez kyslíku?
V anaerobních peroxisomech se netvoří peroxid vodíku a veškeré metabolické dráhy jsou nezávislé na kyslíku. Naši parazitologové v BIOCEV objevili anaerobní peroxisomy u volně žijícího prvoka Mastigamoeba balamuthi. Článek byl uveřejněn v posledním vydání prestižním časopisu “Proceedings of the National Academy of Science of the USA”. Život většiny organismů na …
více »