Vědci objevili zbytky nejstaršího známého fosilního lesa na Zemi. Rostl na severním pobřeží Devonu a Somersetu ve Velké Británii. Stromy staré asi 390 milionů let (tedy zhruba střed devonu s malým d) a kořenily na tehdejším vyvýšeném břehu vedle malého říčního koryta (mimochodem v té době se díky rostlinám také …
více »Invaze larev trilobitů: v prvohorách byly klíčovou součástí potravního řetězce
Larvy trilobitů sehrály zásadní roli jako potrava pro některé mořské živočichy. Vědci zjistili, že volně vznášející se larvy sloužily jako mezičlánek potravního řetězce pro větší plovoucí organismy, které se nedokázaly živit drobnými planktonními řasami. Hlavním autorem studie z mezinárodního výzkumu, publikovaného v časopise Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology, je Lukáš Laibl z …
více »Naleziště v Maroku odhalilo unikátně zachovalé zkameněliny živočichů
Maroko je proslulé množstvím zkamenělin živočichů od trilobitů po dinosaury. Pocházejí odsud nálezy unikátně zachovalých zkamenělin i s měkkými částmi těla. Vědci teď objevili další z takových nalezišť. Výjimečné je tím, že na rozdíl od předchozích lokalit odhaluje rozmanité druhy krevetám podobných živočichů. Někteří mohli dorůstat délky až dvou metrů. …
více »Naši nejmladší trilobiti a nejstarší tropické pralesy
V období sedimentace ostravského souvrství se na naše území naposledy rozšířilo moře obývané trilobity. Tu úplně nejmladší záplavu před 324 miliony let představuje soubor mořských uloženin Gaeblerova patra ve stropu souvrství s výskytem našeho nejmladšího trilobita, kterým je Paladin mladeki. Příčinou mořských záplav přicházejících z Polska byly klimatické změny podobné …
více »Kyslík, požáry a obří vážky
Gaia, respektive různé mechanismy zpětných vazeb, prý na Zemi udržovaly po většinu evoluce cca konstantní podmínky, a to včetně koncentrace kyslíku (v tomto případě řekněme od kambria). Vůbec to tak ale nemusí být a kolem této záležitosti existuje celá řada dalších nejasností a krajně zajímavých možností i teorií. Tak pro …
více »Saccorhytus, předek druhoústých starý 540 milionů let
Údajně nejstaršího předchůdce linie druoústých živočichů, do níž náleží i lidé, objevili vědci v Číně. Jednalo se o miniaturní stvoření o velikosti pouhého jednoho milimetru, které žilo před 540 miliony let. Informoval o tom zpravodajský server BBC News s odvoláním na časopis Nature. Mezinárodní tým vědců z Británie, Číny a …
více »