Temná hmota tvoří více než 80 % veškeré hmoty ve vesmíru, ale pro běžná pozorování je neviditelná, protože neinteraguje se světlem ani s elektromagnetickými poli (poznámka: tedy pokud zastáváme mainstreamovou představu, že temná hmota existuje). Nyní Sukanya Chakrabarti a Tom Donlon z University of Alabama v Huntsville nyní přišli se …
více »Dalekohledy ESO pomáhají odhalit tajemství pulsarů
Pulsar J1023 se začal opakovaně přepínat mezi dvěma módy – v aktivní fázi vydává značně intenzivní rentgenové a ultrafialové záření i viditelné světlo, zatímco v klidné fázi na těchto vlnových délkách zeslábne a emituje větší množství rádiového záření. Díky mimořádné pozorovací kampani, na které se podílelo 12 pozemních i kosmických …
více »Nejsilnější známé magnetické pole ve vesmíru má intenzitu 1,6 miliard Tesla
Tým astronomů využívající čínský rentgenový dalekohled Insight-HXMT provedl přímé měření nejsilnějšího magnetického pole ve známém vesmíru. Toto pole má magnetar, který aktuálně trhá a pohlcuje druhou hvězdu z příslušného páru. Magnetary představují speciální typ neutronových hvězd. Kde se berou jejich obří magnetická pole, to vlastně přesně nevíme. Jedna z teorií …
více »Prozkoumali 800 pulsarů, exoplanety má asi jen jediný
Pulsar je neutronová hvězda, takže logicky se zde planetám moc dařit nebude. Přesto první objev exoplanety z r. 1992 se uskutečnil právě u pulsaru PSR B1257+12, vzdáleného od Slunce asi 2 300 světelných let. Postupně byly v tomto systému objeveny hned 3 planety. Nyní vědci z University of Manchester (první …
více »Zdrojem antihmoty mohou být i pulsary
Na Zemi dopadá relativně velké množství pozitronů. Pokud předpokládáme, že ve vesmíru, nebo alespoň v naší části vesmíru, antihmota vzniká pouze radioaktivním rozpadem některých jader a tvorbou párů částice-antičástice z energie, pak je přicházející antihmoty víc, než by mělo. Alespoň tedy podle některých odhadů/modelů. Spektrometr na Mezinárodní kosmické stanici (Alpha …
více »