Archiv článků: rakovina

Pacienty s nádorem tlustého střeva a konečníku zkoumali vědci z Oddělení molekulární biologie nádorů Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Zaměřili se na systém oprav DNA v nádorové tkáni a detailně zmapovali dvě z celkem pěti drah, na kterých tyto opravy probíhají. Prokázali, že nádorové buňky díky ztrátě své specializace mohou …

Náhoda stála za objevem, který by v budoucnu mohl pomoci k odstranění nepříznivých vedlejších účinků cisplatiny, jednoho z nejúčinnějších a nejběžněji používaných léků proti rakovině. Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci zjistili, že tento lék blokuje funkci jednoho z nejdůležitějších enzymů, sodno-draselné pumpy. Navíc popsali i mechanismus jejich …

Rozpoznat jedinou leukemickou buňku mezi 100 000 zdravými a zjistit, jaké jsou její funkční vlastnosti – i to umožní nová unikátní technologie, tzv. hmotnostní cytometrie, která je v těchto dnech v laboratoři buněčné analýzy CLIP na 2. lékařské fakultě uváděna do provozu. Přístroj, který má výrobní číslo 94 na světě …

Nádorová buňka, které nefungují mitochondrie kvůli chybějící mitochondriální DNA, umí tyto funkční organely získat z jiné buňky, tím restartovat buněčné dýchání a obnovit svůj nádorový potenciál. To je objev, který „přepíše učebnice“, poznamenává popularizační webový portál IFLScience. Mezinárodní vědecký tým pod vedením prof. Jiřího Neužila z Biotechnologického ústavu AV ČR …

Mezinárodní vědecký tým pod vedením prof. Jiřího Neužila z Biotechnologického ústavu AV ČR zjistil, že rakovinné buňky zbavené mitochondriální DNA, poté co jsou vneseny do příjemce (myši), mají schopnost „obnovit“ svou mitochondriální DNA tak, že ji získají z buněk hostitele. „To vede k obnovení mitochondriální funkce mitochondrií v rakovinných buňkách. …

Vědci z Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) Akademie věd ČR ve spolupráci s několika prestižními pracovišti v USA a Holandsku objasnili mechanismus vzniku jednoho typu leukémií a identifikovali látky, které by v budoucnu mohly napomoci k účinnější léčbě této zhoubné choroby. Výsledky byly publikovány ve významném mezinárodním hematologickém časopise Haematologica. Nové …

Novou funkci genu HOPX, která ho řadí do zatím nepříliš početné skupiny genů majících na svědomí přeměnu buňky primárního nádoru v buňku metastázující, popsal vědecký tým Ústavu molekulární genetiky AV ČR vedený dr. Jiřím Hejnarem. Jejich objev publikoval letos v srpnu mezinárodní odborný časopis Molecular Cancer Research. Je všeobecně známou …

Tým českých vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Mikrobiologického ústavu AV ČR, pod vedením prof. Zdeny Palkové, jako první na světě zjistil, že kolonie pivní kvasinky jsou tvořeny dvěma typy buněk, které jsou nápadně odlišné svým vzhledem i způsobem využívání a zpracování živin. Vztahy mezi těmito dvěma typy kvasinkových …

Zhoubné nádory hlavy a krku tvoří 5. nejčastější skupinu maligních nádorů člověka. Jejich biologické chování je typické agresivním lokoregionálním šířením, vysokou tendencí k recidivám a častým výskytem mnohočetných nádorů. Celosvětově se incidence dlaždicobuněčných karcinomů hlavy a krku pohybuje okolo 500 000, v České republice je zjištěno zhruba 3000 nových případů …

V Biotechnologickém ústavu AV ČR vědci zkoumají nový nadějný způsob boje proti nádorovým buňkám Nádorová onemocnění jsou jedním z nejzávažnějších medicínských problémů moderní společnosti. Neustále roste počet případů rakoviny a přibývá počet úmrtí v důsledku této choroby. Podle nejnovějších statistik dokonce počet úmrtí na nádorová onemocnění přesáhl počet úmrtí způsobených …