Archiv článků: řasy

Překvapivý výsledek přinesl společný výzkum fyziků a biologů z Univerzity Karlovy a několika zahraničních pracovišť. Vědecký tým odhalil ve fotosyntetických mikroskopických řasách velké množství guaninu v krystalické podobě, který mikroorganismy využívají jako záložní zdroj dusíku pro svůj růst. Přítomnost této látky ve vývojově nepříbuzných druzích mikrořas, potažmo i v jiných …

Využití řas se v mnohých odvětvích stane neporovnatelně efektivnějším. Čeští vědci dokázali za pomoci elektrolýzy získat tolik ceněnou řasovou biomasu za zlomek běžných energetických nákladů. Právě tato biomasa je využívána v potravinářství, kosmetice a krmivářství. Nový postup separace biomasy povede ke snížení dosavadních nákladů až na polovinu. Jedná se o obrovskou …

Pokud chceme najít Achillovu patu parazitů, musíme se někdy ponořit hluboko do jejich evoluční historie. Evoluční biolog Miroslav Oborník z Biologického centra AV ČR se specializuje na evoluci výtrusovců (Apicomplexa), nebezpečných parazitů živočichů včetně člověka. Najdeme mezi nimi původce malárie, toxoplazmózy, babesiózy (nemoc přenášená klíšťaty) či kryptosporidiózy (průjmové onemocnění zejména …

Korálnatka patrně nekolonizuje dospělé korály, ale infikuje jejich larvy, kde zřejmě může dokonce žít za určitých podmínek jako parazit. Pokud chceme najít Achillovu patu parazitů, musíme se někdy ponořit hluboko do jejich evoluční historie. Evoluční biolog Miroslav Oborník z Biologického centra AV ČR se specializuje na evoluci výtrusovců (Apicomplexa), nebezpečných …

Ostravské haldy jsou dlouhodobě výtečným místem pro studium biodiverzity. Nový rod řas dostal jméno po Ostravě. Mladá vědkyně z katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity (PřF OU) Dovilė Barcytė jej popsala díky vzorku objevenému na Heřmanické haldě. Biologové po celém světě si tak budou zvykat na název Ostravamonas. …

Azobarviva. Jedna z nejpočetnějších a nejdůležitějších skupin organických barviv. Ačkoliv u řady z nich byla prokázána karcinogenita, případně způsobují kopřivky či alergie, nadále se jimi barví vše od textilu přes plasty, potraviny až po papír. Ročně se jich na světě spotřebuje přes 700 000 tun, z toho valná část v …

Zelená řasa umi-budo neboli mořské hrozny (Caulerpa lentillifera, sea grapes) se skládá z jakýchsi stonků, namísto lístků pak obsahuje kuličky, které při jídle uvolňují svůj slaný obsah. V některých východoasijských zemích včetně Okinawy se tato řasa běžně konzumuje, třeba v podobě salátu s octem. Příslušná řasa je ovšem unikátní z …

Ve známé knize Den trifidů jsou lidé terorizováni trifidy, kteří vznikli z běžné hospodářské plodiny. Dravé stadium ale mohlo existovat i na počátku evoluce rostlin obecně. Pomiňme, zda rostliny vůbec představují monofyletickou skupinu. S tím, jak se do eukaryotických buněk začleňovaly sinice/chloroplasty, je to poměrně komplikované, k příslušné symbióze došlo …

Kombinace různých části fotosyntetického aparátu z odlišných organismů. Jak účinněji využívat sluneční energii a zvýšit pohlcování oxidu uhličitého na Zemi? S unikátním projektem PhotoRedesign přišel Josef Komenda z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR. Na pracovišti v Třeboni pracuje se sinicemi, které využívá jako modelový organismus při zkoumání zásadního přírodního procesu – fotosyntézy. V prestižní …

Hned několik velkých překvapení přinesl hydrobiologům z Biologického centra Akademie věd ČR mimořádný potápěčský průzkum Prášilského jezera na Šumavě. Původním záměrem bylo ověření výskytu vzácné šídlatky, která se podle současného výzkumu mohla v jezeře ještě donedávna vyskytovat. Přestože tuto vzácnou vodní rostlinu nenašli, bujný život v tomto kyselém jezeře jim …