V období římské nadvlády byl na Balkáně velký demografický příspěvek lidí anatolského původu. Nová multidisciplinární studie rekonstruovala genomickou historii Balkánského poloostrova v prvním tisíciletí našeho letopočtu, tedy v době místních hlubokých demografických, kulturních a jazykových změn. Vědecký tým získal a analyzoval údaje o celých genomech 146 lidí především ze Srbska …
více »Hádanka: Římský dvanáctistěn, k čemu to bylo?
Amatérský archeolog objevil poblíž belgického městečka Kortessem fragment dvanáctistěnu z doby, kdy území bylo součástí Římské říše. Zajímavé na tom je, že těchto předmětů, respektive jejich částí, již známe ze severnější části římské Evropy víc než 100 (z dnešní Velké Británie, Nizozemska, Belgie, Francie, Německa, Rakouska a Švýcarska). Jedná se …
více »Etrusky dělal jazyk a kultura, ne geny
Etruskové dnes představují záhadu kvůli svému pouze částečně známému (neindoevropskému) jazyku a v důsledku toho i nejistému původu. Hlavní teorie jsou již od antické doby dvě: podle jedné jde o potomky původního předindoevropského obyvatelstva Itálie, podle druhé mají Etruskové původ v Malé Asii či na egejských ostrovech (Lemnos apod.). Jejich …
více »Ekonomika římského císařství: prosperita bez inovací
Výnosnost některých plodin dosahovala hodnot, jaké jsou srovnatelné s celoevropským průměrem v letech 1500 až 1800. Ekonomické poměry a stav hospodářství byly pochopitelně pro všechny projevy transformací zásadním determinantem. Ačkoliv samotná římská civilizace zásadně nové a inovativní ekonomické modely nepřinesla, zvlášť ve starší fázi císařství (přibližně do období markomanských válek …
více »