Archiv článků: roztoky

Mnoho důležitých chemických reakcí a fyzikálních procesů probíhá v místech, kde se molekuly vody stýkají se vzduchem. Například vypařování oceánské vody hraje důležitou roli v atmosférické chemii, a tím i v klimatologii. Podle nové studie jsou molekuly na povrchu slané vody (obecně: na povrchu vodného roztoku iontových sloučenin) uspořádány jinak, …

Volné, respektive rozpouštědlem obalené (solvatované) elektrony v kapalině mohou iniciovat další chemické reakce. Výhodou přitom je, že po elektronech na rozdíl od jiných činidel nezůstane žádný odpad. Samozřejmě ovšem solvatované elektrony na rozdíl od klasických solvatovaných iontů není tak snadné připravit. Vědci z Rice University, Stanford University a University of …

Solvatované („rozpuštěné“) páry elektronů dosud nikdy nebyly přímo zachyceny, podle řady hypotéz ale tyto částice měly existovat v některých kapalinách (voda, kapalný čpavek). Mezinárodní tým složený z vědců kolem francouzského synchrotronu SOLEIL, University of Freiburg, Auburn University a ETH Zurich nyní v Science uvádí, že se konečně podařilo získat přímé …

Představme si „fyzikální“ systém třeba z elektronů – částice se buď přitahují, nebo odpuzují, interakce je ale symetrická. A teď pro změnu vlk pronásledující zajíce. Vlk je k zajíci „přitahován“, zajíc od vlka naopak „odpuzován“. Samozřejmě, že takové fungování živých organismů vytvořila evoluce/přírodní výběr (jak dopadli zajíci k vlku přitahovaní …

Co znamená, že je něco kov, a jak vlastně kov vzniká? To jsou učebnicové otázky, na které existuje jednoduchá odpověď: kov je charakterizován volnými elektrony, které způsobují jeho velkou elektrickou vodivost. Jak přesně ovšem vzniká z původně vázaných elektronů kovový vodivostní pás a jak přitom materiál vypadá na mikroskopické úrovni? …

Elektrony vyletující z ozářeného roztoku v sobě nesou otisk struktury roztoku. V kapalinách byl jev pozorován vůbec poprvé. Společný tým z Helmholtzova centra v Berlíně, Univerzity v Heidelbergu a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze poprvé pozoroval nový typ tzv. Augerova děje v kapalné fázi. Jejich práce bude otištěna v březnovém čísle prestižního časopisu Nature Chemistry …