Nebo možná lépe mluvit o dialektech? Každopádně rypoši takto poznají našince od cizinců. Gary Lewin a Alison Barker z Max Delbrück Center for Molecular Medicine, Nigel Bennett a Daniel Hart z University of Pretoria v Jihoafrické republice a jejich kolegové provedli rozsáhlý výzkum fascinujících, i když ne zrovna fešných hlodavců …
více »Proč rypoš necítí bolest
Rypoš lysý představuje mezi savci opravdový unikát. Žije málem jako sociální hmyz, přišel o teplokrevnost, prý nestárne a navíc necítí bolest. Jakou to má evoluční výhodu? (Dále půjde nejenom o rypoše lysého, ale i o jiné druhy rypošů.) Viz také: Rypoš lysý prý nestárne Mozek rypoše lysého přežije i bez …
více »Termití mohyly staré až 4000 let jsou vidět i na Google Earth
V savanách severovýchodní Brazílie na území velikostí srovnatelném s Velkou Británií se nachází velké množství termitích „mohyl“. Stephen Martin z britské University of Salford a jeho kolegové v článku publikovaném v Current Biology uvádějí, že se nejedná přímo o hnízda. Mohyly jsou vedlejšími produkty, skládkami, které termiti vytvořili mimochodem při …
více »Rypoš lysý prý nestárne
O rypoších víme, že se dožívají až 30 let – a to není jejich jediná zvláštnost. Spíše než savce tito hlodavci svým způsobem života připomínají sociální hmyz, jsou studenokrevní, vydrží čtvrt hodiny nedýchat, nemají na povrchu těla receptory bolesti a prakticky netrpí rakovinou. Co konkrétně má znamenat nové zjištění, že …
více »Bagrovací pud a složitost, která složitá ani není
O rypoších i bojových scénách v Pánovi prstenů. V učebnicích etologie často najdete obrázek kolony hrabajících východoafrických rypošů lysých (Heterocephalus glaber); popisek nás informuje o kooperaci pracovníků kolony při stavbě chodeb ve stylu tunelového frézovacího stroje s pásovými dopravníky. První zvíře odkousne svými řezáky kus zeminy (rypoši nehrabou předníma nohama …
více »