Archiv článků: sacharidy

Molekuly proteinové povahy známé pod příznačným názvem semaforiny fungují jako molekulární GPS. Mezinárodní tým vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Ústavu molekulární genetiky AV ČR a kalifornské Stanfordovy univerzity odhalil molekulární mechanismy, jimiž cukry na povrchu buněk ovlivňují navigaci neuronů v nervovém systému. Jejich výsledky mohou vést i k vylepšení …

Xylóza je po glukóze druhým nejhojněji se vyskytujícím se cukrem na planetě Zemi a která je uložena v pro lidi nestravitelné složce zbytkové rostlinné biomasy. Některé mikroorganismy, například bakterie mléčného kvašení či kvasinky, pomáhají lidem od nepaměti. Od minulého století pak pomáhají lidem jako jakési buněčné továrny vyrábět důležitá léčiva, …

Pentózové sacharidy život jsou součástí dnešních nukleových kyselin, takže je život zřejmě potřeboval od samého počátku. Jejich dostupnost na rané Zemi je však nejasná, protože tyto molekuly jsou chemicky celkem nestabilní. Nová studie provedená vědci z Tokyo Institute of Technology došla k závěru, že aldonáty C6 mohly fungovat jako zdroj …

Manóza je monosacharid, izomer glukózy (přesněji řečeno je manóza epimer, čili obě molekuly se liší pouze na jednom chirálním centru). Je klíčová pro řadu fyziologických procesů, organismus si ji proto vytváří (právě z glukózy). Manóza se váže na bílkoviny, aby stabilizovala jejich strukturu a pomohla jim interagovat s jinými molekulami. …

Víme, že medvěd má rád med a panda bambus. Platí to ale pro medvědovité obecně, ba lze říct, že mnoho druhů o maso/bílkoviny moc nestojí. Vyplývá z toho pak i to, že mnohé druhy medvědovitých by se v zoologických zahradách mohly krmit jinak a zvířata by pak zřejmě v průměru …

Tvar buňky ovlivňuje její fyzikální a chemické vlastnosti. Různé typy buněk mají různé tvary, které podporují jejich efektivní fungování. Jaký tvar měly úplně první buňky, když se začal vyvíjet život? Prý se předpokládá, že byly kulovité, aniž se o tom ale samozřejmě ví něco speciálního a ještě těžší je takový …

Řada virů v napadených buňkách zpomaluje až zastavuje syntézu hostitelových proteinů a namísto toho spustí výrobu proteinů viru; oba typy metabolických drah si konkurují. Na Goethově univerzitě ve Frankfurtu nad Mohanem ale nyní zjistili, že SARS-CoV-2 funguje jinak. Sandra Ciesek a její kolegové studovali chování viru pěstovaného na lidských buňkách …

Techniky, které se hodí pro většinu biomolekul (jako např. nukleární magnetická rezonance, spektroskopie v UV a viditelné oblasti nebo rentgenová difrakce), v případě sacharidů často selhávají. Sacharidy plní v organismech celou řadu zásadních funkcí, ať už jako zásobárna a zdroj energie, mechanická opora, či jako součást DNA. Účastní se rovněž …

Další stavební kámen života se podařilo objevit v meteoritech. Potvrzuje se tím, že při tzv. Velkém bombardování mohly být na Zem prakticky všechny látky potřebné pro život dodány už předsyntetizované, abiotická fáze evoluce tedy mohla proběhnout (a také podle všeho proběhla) rychle. A to se přidržujeme celkem konzervativní verze, že …

Monosacharid tagatóza se v malém množství vyskytuje v mléčných výrobcích a v ovoci. Má mít samé pozitivní vlastnosti: skoro stejnou sladivost jako sacharóza (92 %), kalorií dodává jen asi 40 %, navíc lze v roli sacharózy používat i do těst. Glykemický index (tagatóza 3, fruktóza 24, sacharóza 68) umožňuje tagatózu …