Asteroid Bennu, Credits: NASA/Goddard/University of Arizona

V meteoritech byly objeveny i cukry, včetně ribózy pro RNA

Další stavební kámen života se podařilo objevit v meteoritech. Potvrzuje se tím, že při tzv. Velkém bombardování mohly být na Zem prakticky všechny látky potřebné pro život dodány už předsyntetizované, abiotická fáze evoluce tedy mohla proběhnout (a také podle všeho proběhla) rychle.
A to se přidržujeme celkem konzervativní verze, že na kometách a asteroidech proběhla pouze syntéza organických látek a samotný život vznikl až na Zemi.
NASA nyní uvedla, že mezinárodní vědecký tým objevil ve dvou meteoritech bohatých na uhlík, NWA 801 a Murchison, ribózu a dále arabinózu a xylózu. Hlavním autorem studie byl Yoshihiro Furukawa z japonské Tohoku University. V minulosti již byly v meteoritech detekovány dusíkaté báze nukleových kyselin i aminokyseliny, ale cukry se kupodivu podařilo najít poprvé až nyní. V případě ribózy jde vůbec o první důkaz existence této sloučeniny ve vesmíru. Přitom je s podivem, že ribóza vydržela v meteoritech tak dlouho po jeho dopadu na Zemi, nejedná se o sloučeninu zrovna stabilní (poznámka PH: ještě snad divnější je, že křehké organické látky vůbec přežily teploty panující při samotné srážce). Molekuly sacharidů bychom každopádně teď mohli zkusit detekovat i ve vzorcích a asteroidů Ryugu a Bennu, které na Zem snad dopraví japonská sonda Hayabusa2 a mise NASA OSIRIS-Rex.
Tisková zpráva NASA upozorňuje, že objevena byla ribóza a nikoliv deoxyribóza, tedy cukerná složka RNA a ne DNA. Jakoby to naznačovalo, že před DNA světem tedy mohl opravdu existovat svět RNA, kde ribonukleová kyselina fungovala současně v roli datového média i katalyzátoru. (Poznámka PH: Taková interpretace mi ovšem přijde silně přitažená za vlasy; snad kdybychom měli 100 vzorků ribózy z meteoritů a asteroidů a žádný deoxyribózy, mohlo by to o něčem vypovídat.)
Rozbor meteoritů byl proveden analýzou vzorků namletých na prášek pomocí plynové chromatografie/hmotností spektroskopie. Stanovený obsah různých cukrů byl ovšem titěrný, v desítkách až stovkách jednotek na miliardu. Protože Země je plná života a sacharidy všudypřítomné, nelze vyloučit ani možnost, že meteority byly cukry kontaminovány až dodatečně. Autoři výzkumu to ale pokládají za nepravděpodobné, mj. kvůli poměru izotopů uhlíku. Pozemský život upřednostňuje uhlík 12C před 13C, v meteoritech byl však tento poměr jiný než v živých organismech (relativně více 13C).
Dalším cílem je zjistit, zda se cukry v meteoritech vyskytují v D formě („pravotočivé“), kterou používá pozemský život, nebo zda půjde o racemickou směs obou optických izomerů. Možná nějaký proces v kometách a asteroidech vedl k přednostní produkci jedné z variant a pozemský život pak prostě využil převládající verzi. Stejně tak je možné, že jeden z optických izomerů byl pro život vybrán náhodou až ve fázi evoluce probíhající na Zemi.

Yoshihiro Furukawa et al. Extraterrestrial ribose and other sugars in primitive meteorites, Proceedings of the National Academy of Sciences (2019). DOI: 10.1073/pnas.1907169116
Zdroj: NASA a další

Poznámka PH: Oba meteority, NWA 801 a Murchison, se navíc řadí do různých typů/tříd uhlíkatých chondritů. Má to nějaký význam? V meteoritu Murchonson byly již dříve detekovány aminokyseliny, karboxylové kyseliny, alkoholy, puriny, pyrimidiny…

Magnony slibují husté ukládání dat do magnetických bublin

Magnony se představě poněkud vzpírají, ale budeme si na ně muset možná zvyknout, protože se …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close