Dva nové druhy sinic objevili odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v kaluži, která se po vydatném dešti vytvořila v jedné z ulic v Olomouci. Nové druhy vědci pojmenovali Laspinema palackyanum a Laspinema olomoucense. Učinili tak na počest Františka Palackého, k 450. výročí založení Univerzity Palackého v Olomouci a také …
více »
Sliznatky (Myxini) jsou obratlovci řazení mezi kruhoústě (bezčelistnaté). Jejich nejbližšími příbuznými jsou mihule. Sliznatky ovšem žijí hluboko v moři, takže je známe mnohem méně. Jako u jediné větší skupiny obratlovců zatím jejich zástupce neměl sekvenován genom. To se nyní změnilo. Sekvenační projekt je dílem mezinárodního vědeckého týmu zahrnujícímu více než …
více »
Ztrátu protivirového genu zvaného tetherin se u několika ptačích druhů podařilo popsat týmu z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Včetně krocana divokého, který je hojně chován v hospodářství. Nález je překvapivý, protože se jedná o první popis evoluční ztráty tohoto důležitého protivirového mechanismu u obratlovců. Protivirové geny živých organismů kódují …
více »
Mezinárodnímu týmu vědců z Česka a Velké Británie se podařilo najít v rozsáhlém genomu bobu obecného gen zodpovědný za produkci enzymu polyfenoloxidasy (PPO) v osemení. Enzym hraje důležitou roli při ochraně semene rostliny i jeho dormanci, tedy schopnosti vyčkat v klidovém stavu na vnější signál spouštějící klíčení. Na druhou stranu …
více »
Podobný objev se dá přirovnat k nalezení hroudy zlata. Vědkyně z Ústavu biologie obratlovců AV ČR díky genomickým analýzám odhalily u divoké myši z Tanzanie infekci vyvolanou hned dvěma liniemi viru mafiga. Tento nedávno objevený virus patří mezi mammarenaviry, z nichž některé se můžou přenášet ze zvířat na člověka – …
více »
Kompletní osekvenování lidského genomu bylo sice oznámeno už v roce 2003, ale toto tvrzení platilo jen s určitými výhradami. Asi 8 % genomu ve skutečnosti scházelo, a to především proto, že se skládá z vysoce repetitivních (opakujících se) kusů DNA, které se obtížně analyzují. Tři roky staré vědecké konsorcium T2T …
více »
Projekt sekvenování genomu konopí setého (Cannabis sativa) a srovnávání jednotlivých genomů vedl k závěru, že pěstované verze rostliny se od planých oddělily asi před 12 000 lety. Vědci (hlavní autor studie Luca Fumagalli z University of Lausanne) v rámci tohoto výzkumu zkoumali 110 celých genomů konopí setého pokrývajících celé spektrum …
více »
DNA je nositelem genetické informace v živých organismech. Díky svým chemickým vlastnostem mohou ale molekuly DNA plnit i jiné funkce, např. chovat se jako enzymy a uskutečňovat jednoduché chemické reakce. Edward Curtis, který se se svou skupinou při ÚOCHB zaměřuje na hledání právě takových užitečných molekul DNA, nyní přišel s elegantní metodou, …
více »
Důležité geny rezistence žita lze přenést do pšenice, a zvýšit tak její odolnost. Po čtyřech letech bádání vědci rozluštili genetickou informaci žita. Objev poslouží expertům, kteří díky němu budou moci rychleji šlechtit odrůdy žita s lepšími vlastnostmi. Mezinárodní výzkumný tým pod vedením německého Leibniz Institute of Plant Genetics and Crop …
více »
Celková délka molekul DNA v jádrech rostlinných buněk, tzv. genom, se mezi druhy liší více než 2000x. Velikost genomu přitom není úměrná počtu genů, který je u všech vyšších rostlin řádově stejný, ani velikosti a složitosti rostliny. Mechanizmus vzniku gigantických genomů rostlin objasňuje studie mezinárodního týmu vědců, která právě vyšla …
více »
Sciencemag.cz
