Když se zkoumalo, zda jsou děti Lydie Fairchildové opravdu dětmi muže, s nímž se soudila o alimenty, dospělo se k nečekanému výsledku: jeho děti to jsou, ale její ne. Zatím jsme pořád vycházeli z představy, že zvíře či rostlina vznikají klonálním dělením jediné „zakladatelské“ buňky (obvykle oplozeného vajíčka) a že …
více »Pohlavní výběr: Princip „čím barevnější, tím lepší“ zpochybněn
V učebnicích zabývající se ptačí říší existuje velmi populární hypotéza, která praví, že intenzivní zbarvení samců vlivem karotenů predikuje vysokou kvalitu spermií, především pak vysokou odolnost spermií vůči oxidačnímu stresu před volnými radikály. Jednodušeji řečeno, z pohledu samic: čím barevnější, tím lepší! Vědci z Ústavu biologie obratlovců tuto hypotézu testovali …
více »Ig Nobels: Drbání před zrcadlem a krysy ve spodním prádle
Už třiadvacátý ročník udělování takzvaných Ig Nobels, cen za bizarní vědecké bádání, uspořádala ve čtvrtek americká Harvardova univerzita. Mezi oceněnými je švédský badatel, který napsal trilogii o chytání polétavého hmyzu, nebo egyptský lékař za studii o pohlavním životě krys navlečených do spodního prádla. Cenu si letos odnesli i organizátoři hry …
více »Jak šípkové růže dokonale spojily nepohlavní a pohlavní množení
Jednu z nejpodivnějších rozmnožovacích strategií na světě vynalezly růže ze skupiny dobře známé růže šípkové (Rosa canina agg.). Abychom celý jedinečný systém pochopili, budeme se muset ponořit až na úroveň jednotlivých chromozomů. Právě na způsobu jejich rozchodu pomocí zvláštně pozměněné meiózy celá záhada spočívá. V diploidní buňce šípkové růže nalezneme …
více »Objeven nový protein opravující poškozenou DNA
Vedcom Univerzity Komenského v Bratislave (UK) sa podarilo objaviť nový proteín Dbl2, ktorý umožňuje opraviť poškodenú genetickú informáciu (DNA) a tiež umožňuje sexuálne rozmnožovanie. Vďaka tomuto objavu vedeckého tímu pod vedením doc. Mgr. Juraja Gregáňa, PhD., z Prírodovedeckej fakulty UK (PriF UK) bude možné lepšie pochopiť, ako bunka opravuje poškodenú …
více »Pohlaví mravenců jako dva oddělené druhy
Proč asexuální druhy milují extrémy? Z výše uvedeného mimo jiné vyplývá, že pohlavně se rozmnožující druhy by si měly vést lépe v prostředí bohatém na zdroje a zároveň na vzájemně soupeřící druhy. Tam se totiž může uplatnit jejich výhoda spočívající ve schopnosti rychleji odpovídat na evoluční tahy protivníka. Naproti tomu …
více »Lidský mozek a monogamie
Neurovědkyně Karen Balesová prokázala, že reproduktivně nezkušení hraboší samci se dokážou spontánně starat o cizí potomky, s nimiž se setkají, a to jak pasivně (například schoulením kolem mláďat), tak aktivně (jejich zachraňováním a olizováním). Pokud jsou však samcům podány látky, které blokují receptory OXT a AVP, starost o cizí mláďata …
více »Zemědělství a dědění majetku vede k monogamii?
Přinejmenším 83 % společností umožňuje polygynii. Nicméně většina mužů, kteří v těchto společnostech žijí, nemá dostatek prostředků, a proto preferuje spíše jednu partnerku. Neurovědkyně Karen Balesová prokázala, že reproduktivně nezkušení hraboší samci se dokážou spontánně starat o cizí potomky, s nimiž se setkají, a to jak pasivně (například schoulením kolem …
více »Chyby při meioze mohou způsobit neplodnost mužů
Sterilita je často zapříčiněna poruchou molekulárních mechanismů během spermatogeneze, tvorby mužských pohlavních buněk – spermií. Přestože mnozí rodiče mají problém umístit svou ratolest do mateřské školky a stále se mluví o přelidnění planety, neplodnost je jedním z hlavních problémů naší populace. Postihuje až 15 % dvojic, přičemž z poloviny případu …
více »