Archiv článků: sex

Prý nepřímo úměrně, praví nová hypotéza. Evoluční biolog Joseph Henrich uvádí, že ústup incestu mohl přispět k tomu, že vznikla západní civilizace vyznávající individualismus. Výzkumníci tvrdí, že ve středověku římskokatolická církev velmi silně potlačovala incest. Zapovídaly se sňatky mezi bratranci (třeba i do dalšího „kolena“), švagry, dokonce i mezi kmotry …

Sex je jako způsob rozmnožování z několika důvodů nevýhodný, evoluční biologové proto potřebují vysvětlit, proč pohlavní rozmnožování v evoluci převládlo. Ne snad, že bychom neměli žádné vysvětlení, spíše mezi nimi prozatím neumíme vybrat to správné. Tak tu je sex pokládán za způsob, jak zajistit větší variabilitu potomstva (kvůli rozdílným ekologickým …

Monogamie vznikla mnohokrát nezávisle na sobě; zajímavé však je, že na rozdíl od třeba ploutve žraloka, ichtyosaura a delfína by monogamie mohla mít jakýsi společný genetický základ. Autoři následujícího výzkumu se soustředili na obratlovce. Vzali si vždy dvojici příbuzných druhů, z nichž jeden je a jeden není monogamní: 4 druhy …

Nejčastěji byla podobnost mezi partnery nalezena v případě extraverze. Nejen lidé, ale i další živočišné druhy, si své partnery vybírají na základě určitých charakteristik – a všímají si toho i lidová úsloví „vrána k vráně sedá“ nebo naopak „protiklady se přitahují“. Které z těchto úsloví platí? A je nějaký rozdíl …

Kdo se rozmnožuje asexuálně, je jako hráč, který má mnoho losů se stejným číslem. George Williams odhalil roku 1966 logickou chybu tradovanou v samotném srdci učebnicových vysvětlení sexuality. Ukázal, že sexualita vyžaduje, aby živočich ignoroval svůj krátkodobý sobecký zájem ve prospěch přežití a evoluce druhu. Vyžadovalo by to od něj …

Má se to projevovat tím, jak si jednotlivé páry „sednou“, tj. zda samička po kopulaci svého druha sežere. A jaký závěr si z toho nesežraný pavouk udělá pro příště. Pavouky pokládáme za tvory, jejichž chování je geneticky prakticky naprogramováno a zbývá v něm málo místa pro zohlednění individuální zkušenosti a …

Když se zkoumalo, zda jsou děti Lydie Fairchildové opravdu dětmi muže, s nímž se soudila o alimenty, dospělo se k nečekanému výsledku: jeho děti to jsou, ale její ne. Zatím jsme pořád vycházeli z představy, že zvíře či rostlina vznikají klonál­ním dělením jediné „zakladatelské“ buňky (obvykle oplozeného vajíčka) a že …

V učebnicích zabývající se ptačí říší existuje velmi populární hypotéza, která praví, že intenzivní zbarvení samců vlivem karotenů predikuje vysokou kvalitu spermií, především pak vysokou odolnost spermií vůči oxidačnímu stresu před volnými radikály. Jednodušeji řečeno, z pohledu samic: čím barevnější, tím lepší! Vědci z Ústavu biologie obratlovců tuto hypotézu testovali …

Už třiadvacátý ročník udělování takzvaných Ig Nobels, cen za bizarní vědecké bádání, uspořádala ve čtvrtek americká Harvardova univerzita. Mezi oceněnými je švédský badatel, který napsal trilogii o chytání polétavého hmyzu, nebo egyptský lékař za studii o pohlavním životě krys navlečených do spodního prádla. Cenu si letos odnesli i organizátoři hry …

Jednu z nejpodivnějších rozmnožovacích strategií na světě vynalezly růže ze skupiny dobře známé růže šípkové (Rosa canina agg.). Abychom celý jedinečný systém pochopili, budeme se muset ponořit až na úroveň jednotlivých chromozomů. Právě na způsobu jejich rozchodu pomocí zvláštně pozměněné meiózy celá záhada spočívá. V diploidní buňce šípkové růže nalezneme …