Archiv článků: sklo

Průlomový objev foukání skla

Foukání trubiček bylo prvním, ale zásadním krokem vedoucím k vynálezu sklářské píšťaly. Mezi 6. a 1. stoletím př. n. l. se skleněné nádobky vyráběly převážně technikou navíjení skloviny na odstranitelné hlinito-písčité jádro. Nádobky se nacházejí na širokém geografickém území, šířily se po celém Středomoří a přilehlých oblastech, od Černého moře …

více »

PGP: Vědci vyvíjejí porézní skleněnou plastelínu

Materiál Porous Glass Plasticine (PGP) vzešel před dvěma lety z katedry sklářských strojů a robotiky Fakulty strojní TUL. Porézní skleněná plastelína může najít uplatnění také při výrobě designových stěn interiérů, parfémovaných interiérových doplňků, jako nosič pro pěstování zeleně v interiéru nebo jako součást filtračních zařízení. Patentovaný materiál nyní vstupuje na …

více »

Paradoxy Hedvábné stezky

O obchodu mezi Čínou a Euroasií na západ od ní toho většina z nás ví asi docela dost. Známe příběhy o tom, jak byla z Číny „ukradena/odnesena“ znalost pěstování hedvábí. Mimochodem podle jiné legendy se obdobně do Číny dostala vinná réva (je to pravda?). Navíc existuje i tradovaná legenda, jak …

více »

Pevný i lehký: nečekané vlastnosti materiálu ze skla a DNA

Materiály, které jsou pevné a zároveň lehké, by se uplatnily skoro všude, v automobilech a letadlech stejně jako v neprůstřelných vestách. Obvykle se tyto dvě vlastnosti ovšem vzájemně vylučují. Výzkumníci z University of Connecticut, Columbia University a Brookhaven National Lab nyní vyvinuli mimořádně pevný a lehký materiál, který využívá dost …

více »

Inkousty s fázovou změnou na bázi VO2 regulují teplotu

Inkousty s fázovou změnou, přidávané do nátěrů budov nebo do jiných stavebních a dalších materiálů, by mohly snížit spotřebu energie. Speciální nanotechnologické struktury v závislosti na okolní teplotě upravují množství záření, které jimi může procházet – zjednodušeně řečeno, v létě nebo přes den zesvětlají, a naopak. Autoři výzkumu uvádějí, že …

více »

Povrchové tání skel odhalilo nový typ materiálu

Na povrchu ledu se i při teplotě pod nulou vytváří tenká vrstva kapalné vody. Díky tomuto jevu drží pohromadě např. sněhové koule. (Nemá to nic společného s tím, že led taje od okrajů, když ho vyndáme z lednice/když stoupne okolní teplota; zde nás zajímá jiný jev nastávající skutečně pod teplotou …

více »

Porous Glass Plasticine: Skleněná porézní plastelína z Liberce

Materiál Porous Glass Plasticine (PGP), který vzešel z katedry sklářských strojů a robotiky Fakulty strojní TUL, je možné použít na výrobu nosičů nanočástic ve filtračních zařízeních, designových stěn interiérů, které propouští jemné světlo a tlumí hluk, nebo třeba na výrobu parfémovaných šperků. Katedra už si podala patentovou přihlášku a bílou …

více »

Nejtvrdší sklo je z uhlíku, připravili ho z buckyballu

Vědcům se podařilo syntetizovat novou ultratvrdou formu uhlíkového skla připomínající diamant. Materiál má značný potenciál pro využití v elektronice i dalších zařízeních. Jedná se o vůbec nejtvrdší známé sklo, navíc s nejvyšší tepelnou vodivostí mezi všemi materiály tohoto typu. Výsledky výzkumu byly publikovány v Nature. Uhlík překonává ostatní prvky svou …

více »

Brýle si hrají s barvami

Na rozdíl od těch růžových, které prý vykouzlí realitu podle našich představ, samozabarvovací brýle přizpůsobí množství propouštěného záření podle intenzity osvětlení. Využívají k tomu fyziku pevných látek, konkrétně fotochromní materiály a molekuly, které dokážou měnit strukturu a uspořádání. Mnohé brýle se na slunci zatmavují, a šetří tak zrak svých uživatelů. …

více »

Proč se sklo někdy rozbíjí na stejně velké střepy

Sklenice se při pádu nejspíš rozbije na střepy nestejné velikosti. Podle okolností bude asi existovat nějaká střední hodnota a odpovídající statistické rozdělení, ale o moc víc toho o situaci asi říct nepůjde. V některých případech se ale sklo rozbíjí na přibližně stejně velké kousky, a to ani nemusí být protkané …

více »