Archiv článků: šlechtění

Editování genů CRISPR/Cas9 vedlo k zefektivnění fotosyntézy

Až dosud se CRISPR/Cas9 používala (téměř výlučně) k vyřazení genu nebo snížení genové exprese, nyní se podařilo čtení příslušného genu naopak zvýšit a spolu s tím zintenzivnit i fotosyntézu. Na Kalifornské univerzitě v Berkeley dosáhli zvýšení exprese genů u potravinářské plodiny změnou její předřazené regulační DNA. „Nástroje, jako je CRISPR/Cas9, …

více »

Jako první na světě sledovali dělení buněk ječmene živě, trvalo 80 minut

Vynikajícím výsledkem, který v budoucnu přispěje ke šlechtění obilovin, se mohou pochlubit rostlinní genetici z Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) AV ČR. Po čtyřech letech výzkumu vyvinuli nástroj, který umožňuje živě sledovat procesy množení buněk v ječmeni. O objevu, na kterém experti z ÚEB spolupracovali s týmy z Univerzity Palackého, informuje …

více »

Geny OPRIII určují, jak pšenice odolává suchu

Konkrétní počet kopií jedné skupiny genů může stimulovat delší růst kořenů pšenice, což umožní rostlinám čerpat vodu z větší hloubky. Podle studie vědců z Kalifornské univerzity v Davisu mají pak rostliny více biomasy a poskytují vyšší výnosy zrna. O genech, které ovlivňují strukturu kořenů pšenice, se dosud vědělo jen málo. …

více »

Evropský projekt má přinést nové odrůdy ječmene s vylepšenou fotosyntézou

Získat pomocí průlomových technologií nové linie ječmene s lepšími fotosyntetickými vlastnostmi, které budou schopny asimilovat ozon z ovzduší a poskytnou vyšší výnosy a upravenou slámu pro průmyslové využití, je cílem mezinárodního projektu BEST CROP (Boosting photosynthESis To deliver novel CROPs for the circular bioeconomy), financovaného z programu Evropské unie Horizon …

více »

S domestikací banánovníku je to ještě složitější

Dnes se pěstuje mnoho (pod)druhů banánovníků, s plody sladkými i škrobovitými. Ročně se sklidí asi 100 miliard banánů v hodnotě 8 miliard dolarů. Domestikace banánovníků je velmi složité téma. Zajímá nás to i proto, že některé z „divokých“ (pod)druhů by mohly sloužit jako zdroj genů potřebných pro pěstované odrůdy, především …

více »

Výzkum mezidruhových kříženců pomůže ve šlechtění odolnějších plodin

Jeden z rodičovských genomů je stabilnější a druhý je naopak náchylnější k různým eliminacím. Olomoučtí odborníci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR zjistili, proč u některých kříženců trav začne časem dominovat genom jednoho z rodičů. Objev, při kterém vědci mimo jiné využili konfokální superrozlišovací mikroskop, jediný svého druhu v České …

více »

Stres si rostliny pamatují více, než se předpokládalo

Různé stresové podmínky v rodičovské generaci rostlin mohou mít silně negativní, ale také velmi pozitivní vliv na růst a reprodukční úspěch potomků. Někteří potomci mohou zvýšit produkci semen až o 40 %. Vyplývá to z nejrozsáhlejší mezinárodní studie, kterou vedli vědci z Botanického ústavu AV ČR a která byla publikována v renomovaném botanickém časopise …

více »

Historie českého šlechtění jabloní

V roce 2016 tomu bylo už 50 let od doby, kdy výzkumná stanice Ústavu experimentální botaniky ČSAV (dnes AV ČR) ve Střížovicích zahájila šlechtění jabloně na rezistenci k houbovým chorobám. Její historie je ovšem ještě starší – krajina v okolí Střížovic u Turnova byla odedávna proslulá ovocnářskou výrobou. Nacházejí se …

více »

V Lednici vyšlechtili nové stolní odrůdy vína

Odborníci ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně vyšlechtili dvě nové stolní odrůdy révy vinné. Jmenují se Diadém a Ulrika a obě se vyznačují velmi raným dozráváním hroznů a vyšší odolností vůči houbovým chorobám. Šlechtění obou odrůd začalo před 20 lety. Stolní odrůdy oproti moštovým nejsou určeny k výrobě vína, …

více »

Olomoucký výzkum pomůže obohatit pšenici o vzácné geny jejích divokých příbuzných

Vyšlechtit kvalitnější a odolnější odrůdy pšenice bude v budoucnu snazší díky výzkumu jejích planých předchůdců v olomoucké laboratoři Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, která je součástí Centra regionu Haná pro zemědělský a biotechnologický výzkum. Po dvou letech se zde totiž podařilo sestavit mapu genomu příbuzného dnešní pšenice, trávy mnohoštětu (Aegilops …

více »