Archiv článků: slitiny

Zpevňování slitin nanočásticemi je pokládáno za nový perspektivní způsob přípravy materiálů. Nanočástice přidávané v průběhu legování dodávají slitinám jedinečné vlastnosti. Tato technologie byla již použita k inovaci vysoce pevných hliníkových slitin a nebo různých ocelí. Problém ale je, že nanočástice mají nízkou tepelnou stabilitu, při vyšších teplotách se různě shlukují …

Použití slitin hliníku v průmyslu (samozřejmě včetně výroby aut a letadel) bude růst, problém je však energetická náročnost této výroby. A to jak samotného hliníku, tak následně i příslušných slitin. Výzkumníci z Pacific Northwest National Laboratory proto přišli s technologií ShAPE (Shear Assisted Processing and Extrusion), která omezuje počet kroků …

Nově vyvinutá metoda žíhání při nízkých teplotách na nanoúrovni zachová strukturu zlata a stříbra, i když se z obou kovů současně vytvoří slitina. Objev má najít využití při výrobě kontaktních čoček, holografických optických prvků a dalších optických komponent; nová slitina totiž odráží celý rozsah spektra. Nanostruktury kovů mají často odlišné …

V periodické soustavě prvků je přes padesát kovů, a když třeba vždy z pěti vybraných vytvoříte slitinu, máte najednou celý vesmír naprosto neprobádaných materiálů… Mezi šesti návrhy, které uspěly v 8. výzvě Evropské zájmové skupiny pro spolupráci s Japonskem (EIG Concert Japan) na téma Udržitelná vodíková technologie jako dostupná a …

Vědci zjistili, že že v kvazikrystalech s ikosaedrickou (ikosaedr = dvacetistěn) symetrií existuje magnetický řád s dlouhým dosahem, který se pod určitou teplotou mění ve feromagnetismus. Kvazikrystaly jsou známy již od 80. let 20. století a jejich objev si vysloužil Nobelovu cenu, jejich využití však až dosud zůstávalo nejisté, protože …

Vědci z ETH v Curychu vyrobili nanokrystaly složené ze dvou různých kovů procesem amalgamace, když slitina vzniká pronikáním kapaného kovu do pevného. Tato metoda se běžně používá k výrobě směsí/slitin rtuti s jinými kovy, v rámci nanotechnologií byla ale kupodivu vyzkoušena poprvé. Autoři nové studie Maksym Yarema, Vanessa Wood a …

Ovládat elektrickou vodivost materiálů je možné také jejich přepínáním mezi 2D a 3D formou. Takayoshi Katase z Tokyo Institute of Technology a jeho kolegové především upozorňují na samotnou existenci materiálů, kde lze vratně měnit jejich „rozměrovost“, tj. to, zda základní jednotka je dvoj- nebo trojdimenzionální. Tuto vlastnost má mít zkoumaná …

Největší termoelektrický jev byl dosud zaznamenán u sloučeniny kobaltu, manganu a galia. Nově objevená slitina uranu dokáže z dodaného tepla generovat až 4krát vyšší napětí, 23 mikrovoltů na změnu teploty o 1 K; jde o napětí příčné k teplotnímu gradientu. Příslušný poměr reprezentuje veličina zvaná Nernstova odezva (Nernstův jev; používá …

Magnety mají na rozdíl od elektricky nabitých částic vždy oba póly, nikoliv jednotlivý náboj. Magnetické monopóly jsou hypotetické částice s nenulovým magnetickým nábojem. Podle některých názorů se mohly vyskytovat v raném vesmíru. V roce 2009 měly být připraveny, ale spíše šlo o jakousi analogii (dnes asi převládající názor). Také nový …

Slitiny s vysokou entropií jsou známy teprve asi 15 let. Jedná se o látky, kde je více prvků (zejména kovů, např. 5 různých kovů) smícháno v podobných poměrech – ne tedy jako v tradičních slitinách, kdy je v mědi trocha cínu nebo v oceli 1 % uhlíku (tedy 1 dominující …