Ponechání aktivních kůrovcových stromů do jarního rojení bez asanace povede k dalšímu zrychlování šíření kůrovců. Speciální pokus provedl během zimního období entomolog Petr Doležal z Biologického centra Akademie věd ČR, který se zaměřuje na výzkum kůrovců. Cílem bylo zjistit, kolik brouků lýkožrouta smrkového se nachází v kůře napadených stromů. Experiment …
více »Na Šumavě byl objeven smrk, který pamatoval Karla IV
Když roku 1373 císař Karel IV. po dvouletém konfliktu získal Braniborské markrabství, v karu Plešného jezera už rostl smrk, který římského císaře přežil o celých 616 let. Pak na jeho suché torzo narazil tým odborníků, kteří na různých místech Šumavy zkoumali stáří stromů. „Byla jednou z několika desítek souší, ze …
více »Smrk provádí fotosyntézu jinak než ostatní rostliny
Vědci z olomouckého Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) dospěli k nečekanému objevu, který boří zažitou představu o fotosyntéze smrku a jemu příbuzných rostlin a vnáší světlo do problematiky jejich evoluce. Při řešení zcela jiného výzkumného projektu badatelé zjistili, že fotosyntetický aparát smrku se výrazně liší od …
více »