Lýkožrout smrkový Ips typographus, autor obrázku: James Lindsey at Ecology of Commanster, zdroj obrázku: Wikipedia, licence obrázku: CC BY-SA 3.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/)

V jednom smrku může zimovat až 75 tisíc lýkožroutů

Ponechání aktivních kůrovcových stromů do jarního rojení bez asanace povede k dalšímu zrychlování šíření kůrovců.

Speciální pokus provedl během zimního období entomolog Petr Doležal z Biologického centra Akademie věd ČR, který se zaměřuje na výzkum kůrovců. Cílem bylo zjistit, kolik brouků lýkožrouta smrkového se nachází v kůře napadených stromů. Experiment byl prováděn ve spolupráci s Lesy ČR, s.p., a v praktické formě byl představen ve videonávodu „Jak vyhledávat kůrovce v zimním období“ na portále NEKRMBROUKA.CZ.

V zimě lýkožrout nelétá, přezimuje ukrytý v kůře stromů. A právě oloupanou kůru použil vědec pro svůj experiment. Konkrétně se jednalo o osm kubických metrů materiálu. „Sebrali jsme kůru ze dvou vzrostlých smrků a umístili ji do fotoeklektoru, což je zařízení, ve kterém z kůry při příhodné teplotě a délce dne začnou vyletovat brouci,“ popisuje Petr Doležal z Biologického centra AV ČR. Zařízení tak přibližně jeden měsíc simulovalo broukům jaro. Všechny vyletující lýkožrouty vědci odebírali a počítali. Výsledek? Sto padesát tisíc brouků. „Kdyby kůra zůstala v lese, toto množství lýkožroutů by úspěšně přezimovalo, na jaře by brouci vylétli a napadli další stromy,“ upozorňuje Petr Doležal.

Zimní období je pro lesníky ideální dobou pro hledání napadených smrků. I když některé z nich mohou na první pohled vypadat neporušeně a zdravě, existují jednoduché postupy, jak škůdce pod kůrou odhalit. Na některé napadené stromy také upozorní ptáci, kteří oklovají kůru a hledají pod ní potravu. Spadaná, na zemi ležící kůra pak nadále představuje pro les nebezpečí, protože i v ní lýkožrout úspěšně přezimuje, dokončí svůj vývoj, na jaře vylétne a napadne další stromy.

„Výsledky experimentu bohužel potvrzují, že ponechání aktivních kůrovcových stromů do jarního rojení bez asanace povede k dalšímu zrychlování šíření kůrovců v následujícím roce,“ říká Jan Příhoda, jeden ze spoluautorů projektu NEKRMBROUKA.CZ.

„V boji s kalamitou jsou výsledky aplikovaného výzkumu pro vlastníky a správce lesů velmi důležité, protože současná situace v lesích nemá v historii obdoby, a potřebujeme nové informace a metody, aby se kalamitu dařilo alespoň zpomalit,“ dodává Stanislav Slanina, další spoluautor projektu NEKRMBROUKA.CZ, kde vlastníci a správci lesů nalezenou srozumitelné aktuální informace, jak čelit kůrovcové kalamitě.

tisková zpráva Biologického centra AV ČR

Dezintegrace rašeliny pomocí kavitátoru

V reaktoru se rašelina rozmělňuje pomocí velkou rychlostí se otáčejících protisměrně orientovaných lopatek nebo hřídelí osazených rotory. …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close