Domníváme se, že černé díry na konci svého života explodují, ale fyzikové dosud odhadovali, že k takovým explozím dochází nanejvýš jednou za 100 000 let. Nový výzkum však došel k závěru, že existuje více než 90% pravděpodobnost, že jednu z těchto explozí černé díry budeme moci pozorovat během příštích deseti …
více »Novým kandidátem na temnou hmotu je gravitino
Temná hmota zůstává jednou z největších záhad základní fyziky. Mnoho teoretických návrhů (axiony, WIMP…) a 40 let rozsáhlého experimentálního výzkumu nepřineslo žádné vysvětlení její povahy. Před několika lety teorie sjednocující částicovou fyziku a gravitaci navrhly nové, radikálně odlišné kandidáty na temnou hmotu: supertěžká a elektricky nabitá gravitina. Vědci z Varšavské …
více »Dosáhli rekordní přesnosti při měření poměru hmotnosti protonu a elektronu
Iont vodíku H₂⁺ je tou nejjednodušší molekulou. Jeho vlastnosti – například energetické hladiny – lze tudíž přesně vypočítat. To zase umožňuje porovnat teoretické předpovědi s experimentálními měřeními a určit, nakolik přesně teorie odrážejí realitu. Na Heinrich-Heine University Duesseldorf se pokusili najít eventuální nesrovnalosti, které by naznačovaly existenci nové fyziky za …
více »Kam zmizela antihmota? Objevili narušení symetrie CP u baryonů
Jedna z odpovědí na otázku, proč ve vesmíru (alespoň ve známém vesmíru) převládá hmota nad antihmotou, zní, že vlastnosti částic a antičástic nejsou úplně symetrické. Jinak řečeno, dochází u nich k „narušení symetrie“. Nový výzkum nyní detekoval narušení symetrie CP, a to poprvé v případě složených částic – baryonů. Výsledků …
více »Interakce Higgsových bosonů by mohly ukazovat na novou fyziku – ale zatím neukázaly
Nobelovou cenou vyznamenaný objev Higgsova bosonu na urychlovači LHC byl velkým úspěchem v tom smyslu, že šlo o poslední chybějící kousek Standardního modelu. Současně se ale ke zklamání řady fyziků nepodařilo objevit nic, co by tento model přesahovalo. Vědci pracující v CERNu v projektu Atlas nyní podrobněji popsali interakce Higgsových …
více »Toponium: V CERNu možná objevili nejmenší složenou částici
Vědci zúčastnění v projektu CMS v CERNu pozorovali v datech získaných na Velkém hadronovém urychlovači (LHC) nečekaný vzor, který by mohl naznačovat existenci nejmenší dosud pozorované kompozitní částice. Výsledek naznačuje, že kvarky top (t, svrchní) – nejtěžší známé elementárních částice, navíc s nejkratší dobou života – se mohou na okamžik …
více »Budoucnost urychlovačů
Jakkoli to tak může působit, žádný z fundamentálních objevů ve skutečnosti nám nespadl šťastnou náhodou do klína. Lidé musí něco objevit. Dalšího stupně poznání můžeme dosáhnout pouze a jedině podporou těch, kteří opravdu chtějí experimentovat a nadále pokoušet přírodu. Naštěstí jsme se touto cestou již vydali. Tisíce vědců po celém …
více »Hon na půvabný kvark
Kvarky jsou jednou ze skupin částic ve Standardním modelu. K jejich objevům docházelo postupně v průběhu 70. let minulého století. Objev kvarku c, označovaného taky jako půvabný, si v roce 1974 připsaly zároveň dva týmy amerických vědců pracujících na dvou různých urychlovačích na opačných koncích USA. Na počátku 30. let …
více »Experiment CMS v CERNu stanovil s vysokou přesností hmotnost bosonu W
Projekt CMS v CERNu je nejnovějším z řady experimentů zjišťujících hmotnost bosonu W – elementární částice, která spolu s bosonem Z zprostředkovává slabou interakci. Vědci z kolaborace CMS (Compact Muon Solenoid) analyzovali data ze srážek protonů s protony z druhého běhu Velkého hadronového urychlovače LHC (CMS v užším slova smyslu …
více »Odchylky v interakcích částic mají ukazovat na existenci nových bosonů
Díky obdobným studiím zkoumajících rozpad leptonů z těžších na lehčí byl na urychlovači LHC v CERNu objeven i Higgsův boson. Andreas Crivellin z Curyšské univerzity a Bruce Mellado z University of Witwatersrand a iThemba LABS v Jihoafrické republice zdokumentovali odchylky ve způsobu interakce částic. Nesrovnalosti se způsobem, jakým by měl …
více »