Archiv článků: středověk

Meče se ve středověku využívaly nejen k praktickým účelům, ale vyjadřovaly i důležitou symboliku. Přesto se toho o nich ví poměrně málo na to, jak velký informační potenciál skrývají. Tématu se chopili vědci z obou Archeologických ústavů AV ČR a Národního muzea a vypracovali soupis mečů, který je svým rozsahem, …

Věrozvěsta Cyrila a Jana Husa spojuje zásluha o evropská písma. Věrozvěst Cyril a Jan Hus, které si připomínáme 5. a 6. června, mohou mít víc společného, než se na první pohled zdá. Oba se totiž do dějin zapsali jako tvůrci evropského písma. Cyril vytvořil pro Velkou Moravu nové písmo hlaholici. …

Výbuch supernovy z roku 1054 představuje událost zajímavou nejen z čistě astronomického hlediska. Tehdejší exploze vytvořila dnešní Krabí mlhovinu (Messier 1) a musela být na obloze velmi dobře viditelná. Zajímavé však je, že o události máme záznamy z Číny, Japonska a islámského světa, nikoliv ale z křesťanské Evropy. Proč ale? …

O středověké epidemii černé smrti, tedy pandemii dýmějového moru (bakterie Yersinia pestis), víme z evropského pohledu to, že do Středomoří se epidemie (respektive první vlna epidemie) dostala asi v roce 1347. Podle dobových pramenů k přenosu došlo po obléhání kolonií italských měst na Krymu se strany Mongolů/Tatarů (východoevropských nástupnických států …

Provedená bioarcheologická studie vede k závěru, že před usazením Vikingů se v Anglii maso konzumovalo jen málo. Ani králové a další příslušníci elity se v tom – údajně – příliš nelišili od prostých rolníků. Nový výzkum tvrdí, že občas, při zvláštních příležitostech, se ovšem masa snědlo hodně. Rolníci totiž občas …

V archeogenetickém výzkumu vědci analyzovali 66 jedinců z Karpatské kotliny, včetně osmi vůbec nejbohatších avarských hrobů. Multidisciplinární výzkumný tým genetiků, archeologů a historiků z řady institucí z Evropy, Asie a Severní Ameriky, včetně Zuzany Hofmanové z Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, získal první lidská genomická data, která …

„Všichni víme“, že osídlení Vikingů v Grónsku zaniklo někdy na počátku 15. století kvůli postupujícímu ochlazení. Nový výzkum vedený Massachusettskou univerzitou v Amherstu (hlavní autor studie Boyang Zhao) však dospěl k jinému závěru. Viníkem nebyly klesající teploty, ale sucho. Tento názor je založen na výzkumu pouze jedné z oblastí vikingského …

Co způsobilo malou dobu ledovou, tedy chladné období trvající v Evropě zhruba ve 14.-17. století? Nová teorie praví, že to paradoxně bylo předcházející oteplení. Malá doba ledová byla jedním z nejchladnějších obdobích v posledních 10 000 letech, alespoň v rámci Evropy a přilehlých oblastí (viz zánik vikinského osídlení v Grónsku). …

Hrdinský epos Beowulf, nejvýznamnější dílo staroanglické literatury, zřejmě nenapsal pouze jeden autor, jak se dosud někteří vědci domnívali. Časopis Nature Human Behaviour dnes uveřejnil studii, která tuto hypotézu vyvrací. Jedním z členů mezinárodního autorského týmu je Petr Plecháč, expert z Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Debatu o autorství eposu …

Azorské ostrovy objevili a osídlili Portugalci po roce 1427. Někdy se uvádí, že je znali již Féničané, spíše se o tom ale pochybuje. Portugalci ovšem místo našli prázdné. Nový výzkum nicméně ukazuje, že již před nimi zde žili zřejmě Vikingové, kteří na ostrovy přišli mezi léty 700 a 850. Respektive …