Archiv článků: struny

Teorie strun nebyla experimentálně ověřena, nicméně podle jejích zastánců již samotné práce na ní vedly k významnému pokroku v matematice a teoretické fyzice. Ksenia Fedosova z University of Münster a její kolegové nyní tvrdí, že v tomto ohledu přidali další kousek do skládačky: prokázali domněnku související s tzv. 4-gravitonovým rozptylem …

Velký prstenec (Big Ring) na obloze je od Země vzdálen 9,2 miliardy (billions) světelných let. Jeho průměr je asi 1,3 miliardy světelných let a obvod asi 4 miliardy světelných let. Kdybychom mohli vyjít ven a podívat se na něj přímo, průměr Velkého prstence by byl velký asi jako 15 úplňků …

Některá tělesa se možná dokážou skrývat i před nejvýkonnějšími dalekohledy. Respektive: nedokážeme je odlišit od černé díry, mají dokonce i obdobný stín. Zatím jde pouze o matematickou konstrukci, Výsledky nové simulace vědců z Johns Hopkins University ale naznačují, že by mohl existovat dosud neznámý typ hvězd. Spoluautor nové studie Ibrahima …

Udivujícím rysem vesmíru je jeho jednoduchost – je mnohem méně komplikovaný, než se dříve myslelo. V jistém smyslu jsme uzavřeli kruh, či spíše oběhli závit spirály. Před Newtonem vědci věřili, že vesmír je dokonale uspořádaný a strukturovaný. Po bouři na konci 19. století, ze které se zrodila teorie relativity a …

Standardní model stále platí. Poslední výsledky nejsou překvapením. Supersymetrické částice nebyly pozorovány. /Tento úryvek byl již na Sciencemagu publikován. Kniha nyní vychází v novém vydání, i datum publikace tohoto úuryvku bylo proto změněno na aktuální./ Nejstudovanější alternativou ve výzkumné problematice, o níž pojednává tato kniha, je teorie strun. Většina fyziků, …

Axiony představují hypotetické částice, o nichž se hovoří především proto, že jde o kandidáty na temnou hmotou. Souvisejí ale i se strunovými teoriemi a dalšími modely, který aspirují na to být „teorií všeho“. Strunové teorie neobnášejí jen představy smyček namísto bodových částic či úvahy o dodatečných rozměrech, ale podobně jako …

Plochý časoprostor uzavřené časupodobné smyčky neobsahuje. Neobsahují je ani ta řešení Einsteinových rovnic, která byla původně známa. Einstein byl proto šokován, když v roce 1949 Kurt Gödel nalezl řešení, které popisovalo vesmír plný rotující hmoty s uzavřenými časupodobnými smyčkami procházejícími každým bodem. Gödelovo řešení vyžadovalo existenci kosmologické konstanty, o níž …

Proč vše funguje jen v 10 nebo 26 rozměrech? Fyzika 21. století a matematika 20. století, co s tím? Jestliže je strunová teorie pole správná, měli bychom v principu být schopni vypočíst podle ní hmotnost protonu a dostat se do styku s jinými známými hodnotami, jako jsou hmotnosti různých částic. …