Archiv článků: supernovy

Uhlík v supernovách může vznikat rychleji

Nový model vede k další záhadě: proč je kolem nás nezvyklé velké množství některých izotopů ruthenia a molybdenu. Podle nových počítačových simulací procesů probíhajících v supernovách zde fungují jaderné reakce trochu jinak, než se dosud předpokládalo. Konkrétně to má znamenat, že uhlík zde reakcí 3 částic alfa může vznikat až …

více »

Jak určit rychlost rozpínání vesmíru – problémů je víc

Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt

Rychlost rozpínání vesmíru, respektive Hubbleova konstanta, se stanovují různými metodami. Narážíme ovšem na to, že tyto metody nevedou ke shodným výsledkům. Nová studie, zaměřená na měření rychlosti vzdalování galaxií, upozorňuje, že problém je možná ještě složitější, než jsme si dosud mysleli. Nejčastěji používanými metodami pro určení Hubbleovy konstanty jsou analýza …

více »

Jak to bylo s Betelgeuse

Analýza dat z Hubbleova dalekohledu vede k závěru, že oslabování jasu Betelgeuse bylo s největší pravděpodobností způsobeno chrlením a ochlazováním hustých horkých plynů. K tomu jevu může dojít opět, vůbec z něj ale nevyplývá, že by se hvězda chystala stát supernovou. Viz také: Proč slábla záře Betelgeuse: za vše asi …

více »

Mohou člověka zabít neutrina?

Může někdo schytat smrtelnou dávku neutrinového záření? Otázka je na první pohled nesmyslná. Neutrina jsou všudypřítomná, ale s běžnou hmotou prakticky neinteragují. Máme velký problém, abychom je vůbec dokázali zachytit, a musíme za tímto účelem budovat sofistikovaná zařízení. Jak by nám potom neutrina mohla jakkoliv ublížit? (R. Munroe uvádí i …

více »

Mohou černé díry vznikat i bez exploze supernovy?

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Zdá se, že některé těžké hvězdy se mohou do podoby černé díry zhroutit zcela tiše, tvrdí alespoň Ariadna Murguia-Berthier z University of California v Santa Cruz, Ilya Mandel z Monash University a jejich kolegové. Hvězdy vytvářejí energii jadernou fúzí lehčích prvků na těžší až po železo. Tato energie udržuje hvězdu …

více »

Bublina kolem Mléčné dráhy má vysvětlit různé rychlosti rozpínání vesmíru

Rychlost rozpínání vesmíru (hodnota Hubbleovy konstanty) změřená pomocí rudého posuvu v záření určité třídy supernov a na základě reliktního záření (mikrovlnného záření kosmického pozadí) dávají různé výsledky. Rozdíl se pohybuje okolo 10 %, není tedy řádový, ale i tak to astrofyzikové pokládají za problém. Je to přece jen příliš na …

více »

Co bychom viděli, kdyby se Betelgeuse stala supernovou

Změny jasu hvězdy Betelgeuse vzbudily velký zájem médií. Astronomové opakovaně ujišťují, že je hodně nepravděpodobné, že by se hvězda před našima očima změnila v supernovu. Nicméně – kdyby k tomu přece jen došlo, co bychom spatřili? Byla by to pořádná show, když Betelgeuse má průměr 700krát větší než naše Slunce… …

více »

Kosmický had Apep, blízká supernova se zábleskem gama

Co je to Wolf-Rayerova hvězda? Dalekohled ESO/VLT pozoroval spirálovitý útvar vzniklý interakcí hvězdných větrů. Tento působivý záběr nově objevené hmotné trojhvězdy pořídil dalekohled ESO/VLT vybavený přístrojem VISIR. Díky svému vzhledu dostala soustava přezdívku Apep, která odkazuje na staroegyptského boha Apofise majícího podobu obrovského hada. Mohlo by se jednat o první …

více »

Možná objevili exoplanetu, která přežila výbuch supernovy

Může planeta přežít výbuch supernovy? Není to jen filozofická otázka nebo myšlenkový experiment. První exoplanety byly objeveny v roce 1992 právě u pulsaru. Za téměř tři desetiletí se však jejich počet rozrostl jen nepatrně. Planety u pulsarů mohly vzniknout před výbuchem supernovy, nebo až po něm. První scénář je problematický. …

více »