Archiv článků: supernovy

Může někdo schytat smrtelnou dávku neutrinového záření? Otázka je na první pohled nesmyslná. Neutrina jsou všudypřítomná, ale s běžnou hmotou prakticky neinteragují. Máme velký problém, abychom je vůbec dokázali zachytit, a musíme za tímto účelem budovat sofistikovaná zařízení. Jak by nám potom neutrina mohla jakkoliv ublížit? (R. Munroe uvádí i …

Zdá se, že některé těžké hvězdy se mohou do podoby černé díry zhroutit zcela tiše, tvrdí alespoň Ariadna Murguia-Berthier z University of California v Santa Cruz, Ilya Mandel z Monash University a jejich kolegové. Hvězdy vytvářejí energii jadernou fúzí lehčích prvků na těžší až po železo. Tato energie udržuje hvězdu …

Rychlost rozpínání vesmíru (hodnota Hubbleovy konstanty) změřená pomocí rudého posuvu v záření určité třídy supernov a na základě reliktního záření (mikrovlnného záření kosmického pozadí) dávají různé výsledky. Rozdíl se pohybuje okolo 10 %, není tedy řádový, ale i tak to astrofyzikové pokládají za problém. Je to přece jen příliš na …

Změny jasu hvězdy Betelgeuse vzbudily velký zájem médií. Astronomové opakovaně ujišťují, že je hodně nepravděpodobné, že by se hvězda před našima očima změnila v supernovu. Nicméně – kdyby k tomu přece jen došlo, co bychom spatřili? Byla by to pořádná show, když Betelgeuse má průměr 700krát větší než naše Slunce… …

Svítivost supernov, rudý posuv, mikrovlnné pozadí, baryonové akustické oscilace… Nová data prý umožňují obejít se bez temné energie. Objev zrychlujícího se rozpínání vesmíru z roku 1998 je jedním z největších výsledků experimentální kosmologie poslední doby, však za něj již byla udělena i Nobelova cena (v roce 2011 ji dostali Saul …

Co je to Wolf-Rayerova hvězda? Dalekohled ESO/VLT pozoroval spirálovitý útvar vzniklý interakcí hvězdných větrů. Tento působivý záběr nově objevené hmotné trojhvězdy pořídil dalekohled ESO/VLT vybavený přístrojem VISIR. Díky svému vzhledu dostala soustava přezdívku Apep, která odkazuje na staroegyptského boha Apofise majícího podobu obrovského hada. Mohlo by se jednat o první …

Může planeta přežít výbuch supernovy? Není to jen filozofická otázka nebo myšlenkový experiment. První exoplanety byly objeveny v roce 1992 právě u pulsaru. Za téměř tři desetiletí se však jejich počet rozrostl jen nepatrně. Planety u pulsarů mohly vzniknout před výbuchem supernovy, nebo až po něm. První scénář je problematický. …

Dobré a špatné supernovy? Astronomové Jane Greaves a Phil Cigan z Cardiff University prezentovali výsledky pozorování zbytků supernov. Konkrétně získali data pro pozůstatky supernov Cassiopeia A a Krabí mlhovina. Druhý z výbuchů prý vyprodukoval podstatně méně fosforu. Cassiopeia A přitom představuje prý explozi dosti výjimečné (velmi těžké) hvězdy, takže druhý …

Nejvzdálenější objekt pozorovaný pomocí radioteleskopu ALMA. Detekce prachu ukazuje, kdy docházelo k prvním explozím supernov. Astronomové využili radioteleskop ALMA k detekci značného množství prachu ve velmi vzdálené galaxii, kterou pozorujeme tak, jak vypadala krátce po svém vzniku – v období, kdy byl vesmír starý pouze 4 % současného věku. Jedná …

Dalekohledy ESO pomáhají vysvětlit příčiny mimořádně jasného jevu. Až dosud se vědci domnívali, že mimořádně jasný bodový zdroj světla, který zaznamenali v roce 2015 v jedné vzdálené galaxii, byl nejjasnější supernovou, jakou kdy spatřili. Ale následná pozorování objektu, který dostal označení ASASSN-15lh, provedená řadou přístrojů včetně dalekohledů ESO jeho původní …