Archiv článků: supernovy

Jak se radioaktivní prvky dostávají a dostávaly na Zem? Výsledky výzkumu by mohly poskytnout také informace o obyvatelnosti exoplanet. V první řadě, těžkými (těžšími) prvky se v astronomii často myslí vše mimo vodík a helium. V tomto případě ne, zde to prostě znamená prvky vznikající v již extrémních podmínkách, tedy …

Na světě je první mapa mrtvých hvězd, jakýsi hřbitov kdysi velkých těles, která se mezitím zhroutila do černých děr a neutronových hvězd (ty jsou konečnou fází života pouze největších hvězd). Vědci popsali strukturu rozprostírající na trojnásobku výšky Mléčné dráhy; téměř třetina nebožtíků byla po smrti z Mléčné dráhy úplně vyvržena. …

Po explozích dávných supernov prý nezbylo nic, neutronová hvězda ani černá díra. První hvězdy pravděpodobně vznikly v době, kdy byl vesmír starý pouhých 100 milionů let. Tyto hvězdy, tzv. Populace III, byly velmi hmotné, krátkověké a při jejich explozích vznikaly těžší prvky. Nicméně přímé důkazy o existenci Populace III se …

Největší hvězdy možná nejsou tak velké, jak si astronomové dosud mysleli. Alespoň to naznačuje nový výzkum. Astronomové (hlavní autor Venu M. Kalari z NOIRLab Gemini Observatory) pořídili pomocí 8,1metrového dalekohledu Gemini South v Chile dosud nejpodrobnější snímek obří hvězdy R136a1. Největším hvězdám, které mají hmotnost přes 100 Sluncí, dosud příliš …

Nová data mají ukazovat na úzkou souvislost mezi podílem organické hmoty pohřbené v sedimentech a změnami ve výskytu supernov. Tato souvislost je patrná v průběhu posledních 3,5 miliardy let a podrobněji zdokumentovaná během předchozích 500 milionů let. Spojitost má být podle nové studie výsledkem toho, že supernovy ovlivňují pozemské klima. …

Pokud analýza reliktního záření vede k jiné hodnotě Hubbleovy konstanty než sledování supernov Ia, nabízí se možnost, že o žádnou konstantu nejde a příslušná hodnota se mění v čase. Taková myšlenka není nová. Nové je ovšem pojetí, jak zkusit tuto ideu opřít o experimentální data. Měření reliktního záření vede k …

Standardní sirény představují nový způsob měření vzdáleností ve vesmíru – jde o obdobu standardních svíček (cefeidy nebo supernovy typu Ia, u nichž předpokládáme, že známe jejich jasnost u zdroje, takže podle poklesu dokážeme určit vzdálenost). Nedaly by se použít i při určování/měření/počítání Hubbleovy konstanty? Jak známo, Hubbleova konstanta, která odpovídá …

Nový model vede k další záhadě: proč je kolem nás nezvyklé velké množství některých izotopů ruthenia a molybdenu. Podle nových počítačových simulací procesů probíhajících v supernovách zde fungují jaderné reakce trochu jinak, než se dosud předpokládalo. Konkrétně to má znamenat, že uhlík zde reakcí 3 částic alfa může vznikat až …

Rychlost rozpínání vesmíru, respektive Hubbleova konstanta, se stanovují různými metodami. Narážíme ovšem na to, že tyto metody nevedou ke shodným výsledkům. Nová studie, zaměřená na měření rychlosti vzdalování galaxií, upozorňuje, že problém je možná ještě složitější, než jsme si dosud mysleli. Nejčastěji používanými metodami pro určení Hubbleovy konstanty jsou analýza …

Analýza dat z Hubbleova dalekohledu vede k závěru, že oslabování jasu Betelgeuse bylo s největší pravděpodobností způsobeno chrlením a ochlazováním hustých horkých plynů. K tomu jevu může dojít opět, vůbec z něj ale nevyplývá, že by se hvězda chystala stát supernovou. Viz také: Proč slábla záře Betelgeuse: za vše asi …