Archiv článků: supravodivost

Supravodivost: Josephsonův přechod vs. kryotron

Základem využití supravodičů v řadě zařízení je tzv. Josephsonův přechod – dva supravodiče oddělené tenkým izolátorem. Tento princip je znám od 60. let a dnes se uplatňuje např. i v kvantových počítačích založených na supravodičích, nicméně má rovněž i mnohé nevýhody (Josephsonův přechod se např. obtížně propojuje s klasickou elektronikou, …

více »

Supravodivý fulleren

Již před několika lety se podařilo dosáhnout tzv. indukované a časově omezené supravodivosti pomocí intenzivního laserového pulzu. Tento stav ovšem nebyl stabilní (jde o excitovaný stav možný jen díky dodání energie) a udržel se pouze v řádu pikosekund. Taková supravodivost byla sotva k nějakému praktickému využití a navíc šla velmi …

více »

Šance pro supravodivost: Obdoba magického úhlu i v grafitu

O magickém úhlu 1,1° v grafenu toho bylo v posledních cca dvou letech publikováno docela dost. Zvláštní interakce mezi elektrony v tomto případě vyvolávají naději, že máme na dosah přípravu vysokoteplotních supravodičů fungujících za běžného tlaku i další zajímavé technologické aplikace. Jeden z problémů je v tomto případě ovšem čistě …

více »

Speciální magnetické detektory – když grafen a diamant spolupracují

Elektrony v grafenu se chovají zvláštně, jejich proud se přirovnává ke kapalině. Jak ale takové elektrické proudy přesně zaznamenávat a podrobněji analyzovat? Právě to by mohla umožnit jiná modifikace uhlíku, diamant. Příslušný detektor by se přitom dal využít třeba i ke zkoumání vysokoteplotních supravodičů. Samotný princip detekce je jednoduchý. Pohybující …

více »

Spinové kapaliny vypovídají o supravodivosti, i vysokoteplotní

Fluktuující spinová kapalina by mohla reprezentovat i kvantové výpočty – operace s qubity Na Argonne National Laboratory, která spadá pod Ministerstvo energeticky USA, přišli s nezvyklým experimentem ukazující změny chování magnetických materiálů. Mezi dva diamantové hroty umístili magnetický krystal, pak diamanty pomalu a po dlouhou dobu tlačili k sobě a …

více »

Kolik atomů je už supravodivých?

Cílená manipulace s jednotlivými atomy může podstatně zvýšit supravodivost příslušného prvku nebo sloučeniny. Na University of Illinois (Chicago) a Stanford University dokázali naladit supravodivost tak, že atomy kobaltu rozmístit do přesně šestiúhelníkového vzoru na měděném povrchu. Teoretické výpočty vedly k předpokladu, že pro určité vzdálenosti atomů od sebe by mělo …

více »

Divné supravodiče mohou obsahovat Majoranovy fermiony

Tellurid uraničitý UTe2 patří k tzv. chirálním nekonvenčním supravodičům. A aby byl ještě podivnější, možná obsahuje kvazičástice marně hledané již několik desetiletí – tzv. Majoranovy fermiony. Tvrdí to alespoň v Nature vědci z University of Illinois (hlavní autor studie Vidya Madhavan), National Institute of Standards and Technology, University of Maryland, …

více »

V meteoritech se ukrývaly supravodiče

Mohou tyto materiály hrát v chladném vesmíru roli např. při vzniku a formování magnetických polí? Vědci z University of California v San Diegu a newyorské Brookhaven Laboratory objevili supravodivá zrna v meteoritech a Mundrabilla a GRA 95205. K tomuto úspěchu jim stačilo prozkoumat pouhých 15 meteoritů, podle všeho původně kusů …

více »

Supravodivost oxidů mědi a niklu se liší

V předcházejících letech se podařilo objevit první supravodivé materiály na bázi oxidů niklu. Krystalová struktura těchto látek se blíží oxidům mědi (kuprátům), tedy materiálům, které prozatím z hlediska vysokoteplotní supravodivosti drží rekord, alespoň za normálního tlaku. Analogie ale zřejmě neznamená, že za supravodivostí kuprátů a oxidů niklu (nikelátů) stojí stejné …

více »