Výsledek měření by se měl brát za berou minci pouze tehdy, podaří-li se jej zopakovat, někdy je to celé ale celkem komplikovaná záležitost. Již v 90. letech bylo oznámeno, že rutheničitan strontnatý Sr2RuO4 (nebo molekulu lépe označit za podvojný oxid?) představuje nekonvenční supravodič. Výjimečný po všech stránkách, mělo jít např. …
více »Grafen může být vším: supravodičem i izolantem hned vedle sebe
Twistronika a magický úhel. Jednoelektronový tranzistor, různé typy qubitů v jediném zařízení. Nejnovější kouzla s grafenem. V Natuture Nanotechnology vyšly hned dvě studie popisující, jak lze vlastnosti grafenové dvojvrstvy ovládat pomocí vnějšího elektrického napětí. Jedná se opět o grafen s pootočením o magický úhel 1,1 ° (přesněji řečeno, jedna ze …
více »Střídavý Josephsonův jev a kvantové tečky
Kondův jev je mnohočásticový kvantový efekt, kdy při dostatečně nízkých teplotách způsobují volné magnetické momenty anomální vodivost. Doktorandka Alžběta Kadlecová z teoretického oddělení Katedry fyziky kondenzovaných látek MFF UK je spoluautorkou studie střídavého Josephsonova jevu, která v březnu vyšla v renomovaném časopise Physical Review Letters. Na výzkumu spolupracovala s fyziky …
více »Grafen, magický úhel, dvě dvojvrstvy – a supravodivost má být překvapivě normální
Jak je již několik let známo, dvě vrstvy grafenu pootočené vůči sobě o „magický úhel“ 1,1° mají ještě podivnější vlastnosti než samotný grafen. Dvojvrstva mj. funguje jako supravodič a předpokládá se, že na tomto základě by mohlo jít vytvořit supravodivost za pokojové teploty bez toho, aby bylo třeba extrémních tlaků. …
více »Supravodivost: Josephsonův přechod vs. kryotron
Základem využití supravodičů v řadě zařízení je tzv. Josephsonův přechod – dva supravodiče oddělené tenkým izolátorem. Tento princip je znám od 60. let a dnes se uplatňuje např. i v kvantových počítačích založených na supravodičích, nicméně má rovněž i mnohé nevýhody (Josephsonův přechod se např. obtížně propojuje s klasickou elektronikou, …
více »Supravodivý fulleren
Již před několika lety se podařilo dosáhnout tzv. indukované a časově omezené supravodivosti pomocí intenzivního laserového pulzu. Tento stav ovšem nebyl stabilní (jde o excitovaný stav možný jen díky dodání energie) a udržel se pouze v řádu pikosekund. Taková supravodivost byla sotva k nějakému praktickému využití a navíc šla velmi …
více »Šance pro supravodivost: Obdoba magického úhlu i v grafitu
O magickém úhlu 1,1° v grafenu toho bylo v posledních cca dvou letech publikováno docela dost. Zvláštní interakce mezi elektrony v tomto případě vyvolávají naději, že máme na dosah přípravu vysokoteplotních supravodičů fungujících za běžného tlaku i další zajímavé technologické aplikace. Jeden z problémů je v tomto případě ovšem čistě …
více »Speciální magnetické detektory – když grafen a diamant spolupracují
Elektrony v grafenu se chovají zvláštně, jejich proud se přirovnává ke kapalině. Jak ale takové elektrické proudy přesně zaznamenávat a podrobněji analyzovat? Právě to by mohla umožnit jiná modifikace uhlíku, diamant. Příslušný detektor by se přitom dal využít třeba i ke zkoumání vysokoteplotních supravodičů. Samotný princip detekce je jednoduchý. Pohybující …
více »Spinové kapaliny vypovídají o supravodivosti, i vysokoteplotní
Fluktuující spinová kapalina by mohla reprezentovat i kvantové výpočty – operace s qubity Na Argonne National Laboratory, která spadá pod Ministerstvo energeticky USA, přišli s nezvyklým experimentem ukazující změny chování magnetických materiálů. Mezi dva diamantové hroty umístili magnetický krystal, pak diamanty pomalu a po dlouhou dobu tlačili k sobě a …
více »Kolik atomů je už supravodivých?
Cílená manipulace s jednotlivými atomy může podstatně zvýšit supravodivost příslušného prvku nebo sloučeniny. Na University of Illinois (Chicago) a Stanford University dokázali naladit supravodivost tak, že atomy kobaltu rozmístit do přesně šestiúhelníkového vzoru na měděném povrchu. Teoretické výpočty vedly k předpokladu, že pro určité vzdálenosti atomů od sebe by mělo …
více »