Speciální motor studené fotony zesiluje a zahřívá. Současně dodatečný signál pumpuje fotony přednostně jedním směrem… Fyzikové z TU Delft, ETH Zürich a Univerzity v Tübingenu sestrojili tepelné čerpadlo z částic světla, které pracuje v kvantovém měřítku. Tepelné čerpadlo je obecně zařízení přenášející teplo proti gradientu teploty, tedy z chladnějšího tělesa …
více »Speciální zvrásněný nanopovrch umožní efektivně vařit vodu
Mikrodutiny, hrbolky a ještě sloupky, vše v různých měřítkách… Rychlost varu vody na horkém povrchu ovlivňují dva hlavní faktory, které ale působí proti sobě. Rychlý var znamená rychlý vznik bublinek. Jenže pokud je bublinek příliš mnoho, mohou se spojit a vytvořit film páry, který pak přenos tepla z povrchu do …
více »Burel může fungovat jako účinný zásobník tepla
Burel (oxid manganičitý, MnO2), levná látka běžně používaná v chemických laboratořích, může podle nové studie dobře uchovávat a zase uvolňovat tepelnou energii. Výzkum by mohl vést k efektivnějšímu opětovnému využití průmyslového odpadního tepla, uvádějí vědci z japonské Tohoku University a firmy Rigaku Corporation. Výzkumníci použili vrstevnatý oxid manganičitý obsahující ionty …
více »Nový pancíř zvládne chlazení kapalinou až do 1 000 °C
Při chlazení kapalinou představuje známý problém tzv. Leidenfrostův jev. Na povrchu rozpáleného kovu se vytváří vrstva páry, chladicí kapalina pak může jen obtížně přilnout k povrchu a pára funguje jako izolant. K tomuto jevu dochází, je-li teplota pevné látky výrazně vyšší než bod varu kapaliny. Proto se v takových případech …
více »Tanec kapek vody na rozpálené plotně známe. S ledem je to ještě zajímavější
Pokud dáme kapičku vody na rozžhavenou vodorovnou desku o teplotě nad 150 °C, voda se kupodivu tak lehce nevypaří. Na páru se totiž přemění jen tenká vrstvička při styku s horkým povrchem a zbytek kapaliny po ní bude klouzat. Kapky zde levitují nebo až tančí. K odpaření veškeré kapaliny dojde …
více »Materiály z pootočených vrstev mají nezvyklé tepelné vlastnosti
Vědci z Chicagské univerzity vynalezli nový typ materiálu; ačkoliv jde o pevnou látku, tepelná vodivost je tak malá jako u vzduchu, a to navíc výhradně v jednom ze směrů. Materiál se skládá z velmi tenkých vrstev o tloušťce vždy jen několik atomů, které jsou vůči sobě pootočeny o náhodné úhly …
více »Chytrá okna s oxidem vanadičitým
Chytrá okna jsou založena na termochromickém efektu… Tým prof. Jaroslava Vlčka z výzkumného centra NTIS udělal významný krok ve vývoji oken, která umí v závislosti na venkovní teplotě řídit průchod tepla. Tenkou vrstvu oxidu vanadičitého vědci jako první na světě úspěšně vytvořili na velké ploše ultratenké skleněné fólie o rozměrech …
více »Nanotyčinky blízko sebe mohou odvádět teplo rychleji
Neintuitivní až paradoxní jev by mohl najít využití při účinnějším chlazení elektroniky. V roce 2015 zaznamenali Margaret Murnane a Henry Kapteyn z JILA (společné pracoviště University of Colorado v Boulderu a National Institute of Standards and Technology) velmi zvláštní chování. Zkoumali kovové tyčinky mnohem tenčí než lidský vlas, které byly …
více »Proč se jídlo lepí na pánev
Fenomén suchých skvrn se objevuje např. i v destilačních kolonách nebo při chlazení elektroniky. Někdy se jídlo přilepí i na pánev s nepřilnavým povrchem, přestože člověk použije olej. Odborníci z Ústavu termomechaniky AV ČR odhalili proč. Může za to suchá skvrna v důsledku termokapilárních sil. Čím je olej teplejší, tím rychleji na pánvi suchá …
více »Krystal se dvěma pozicemi pro atom titanu velmi špatně vede teplo
Krystaly bývají obvykle dobrými vodiči tepla, u skel je tomu naopak. Jedná se o důsledek toho, že v pravidelně uspořádaném krystalu se teplo může šířit jako vlna jedním směrem, zatímco u amorfních látek vibrace přeskakují z atomu na atom náhodně a přitom se se rozptylují. Krystalická látka BaTiS3 (sulfid barnato-titaničitý) …
více »