Archiv článků: teplo

Mnohokrát zkoumaný Mpembův jev aneb otázka Může teplá voda za určitých podmínek zmrznout dřív? Celá kauza má velice dlouhou historii (zmiňuje již Aristoteles), protichůdné výsledky, uvádějí se i různé zcela praktické případy využití (výroby zmrzliny, příprava ledového kluziště – vodu nejdříve zahřejte atd.). I když u samotné vody jsou výsledky …

Nový princip ledničky, ale potenciálně i topného systému, se inspiruje změnou teploty tání ledu po posolení. Výzkumníci z Lawrence Berkeley National Laboratory uvádějí, že by se tímto způsobem mohly potenciálně nahradit současné ledničky založené na výměně tepla pomocí cyklu stlačování a rozpínání plynu. Na současných ledničkách autorům studie vadí, že …

Podle standardního výkladu závisí rychlost metabolismu živočichů především na jejich velikosti – poměr objemu a povrchu určuje, jak rychle ztrácejí produkované teplo. Větší zvířata mají proto pomalejší metabolismus, samozřejmě v závislosti na dalších faktorech (teplota prostředí, teplokrevnost…), rychlost metabolismu se může měnit i v průběhu života. S hmotností se zmenšuje …

Speciální motor studené fotony zesiluje a zahřívá. Současně dodatečný signál pumpuje fotony přednostně jedním směrem… Fyzikové z TU Delft, ETH Zürich a Univerzity v Tübingenu sestrojili tepelné čerpadlo z částic světla, které pracuje v kvantovém měřítku. Tepelné čerpadlo je obecně zařízení přenášející teplo proti gradientu teploty, tedy z chladnějšího tělesa …

Mikrodutiny, hrbolky a ještě sloupky, vše v různých měřítkách… Rychlost varu vody na horkém povrchu ovlivňují dva hlavní faktory, které ale působí proti sobě. Rychlý var znamená rychlý vznik bublinek. Jenže pokud je bublinek příliš mnoho, mohou se spojit a vytvořit film páry, který pak přenos tepla z povrchu do …

Burel (oxid manganičitý, MnO2), levná látka běžně používaná v chemických laboratořích, může podle nové studie dobře uchovávat a zase uvolňovat tepelnou energii. Výzkum by mohl vést k efektivnějšímu opětovnému využití průmyslového odpadního tepla, uvádějí vědci z japonské Tohoku University a firmy Rigaku Corporation. Výzkumníci použili vrstevnatý oxid manganičitý obsahující ionty …

Při chlazení kapalinou představuje známý problém tzv. Leidenfrostův jev. Na povrchu rozpáleného kovu se vytváří vrstva páry, chladicí kapalina pak může jen obtížně přilnout k povrchu a pára funguje jako izolant. K tomuto jevu dochází, je-li teplota pevné látky výrazně vyšší než bod varu kapaliny. Proto se v takových případech …

Pokud dáme kapičku vody na rozžhavenou vodorovnou desku o teplotě nad 150 °C, voda se kupodivu tak lehce nevypaří. Na páru se totiž přemění jen tenká vrstvička při styku s horkým povrchem a zbytek kapaliny po ní bude klouzat. Kapky zde levitují nebo až tančí. K odpaření veškeré kapaliny dojde …

Vědci z Chicagské univerzity vynalezli nový typ materiálu; ačkoliv jde o pevnou látku, tepelná vodivost je tak malá jako u vzduchu, a to navíc výhradně v jednom ze směrů. Materiál se skládá z velmi tenkých vrstev o tloušťce vždy jen několik atomů, které jsou vůči sobě pootočeny o náhodné úhly …

Chytrá okna jsou založena na termochromickém efektu… Tým prof. Jaroslava Vlčka z výzkumného centra NTIS udělal významný krok ve vývoji oken, která umí v závislosti na venkovní teplotě řídit průchod tepla. Tenkou vrstvu oxidu vanadičitého vědci jako první na světě úspěšně vytvořili na velké ploše ultratenké skleněné fólie o rozměrech …