Stará data ze sondy Voyager 2 řeší několik záhad planety Uran. Když sonda NASA Voyager 2 v roce 1986 prolétla kolem Uranu, poskytla vědcům první – a zatím jediný – blízký pohled na tuto planetu. Vedle objevu nových měsíců a prstenců se vědci setkali s novými záhadami. Nabité částice v …
více »Led XIX: nově objevená fáze má být speciálně elektricky vodivá
V nitru Uranu a Neptunu se podle všeho nacházejí fáze ledu s vysokou hustotou. Tyto materiály existují za vysokých tlaků i teplot (opravdu hluboko uvnitř těchto planet). Vědci nedávno poprvé pozorovali jednu z těchto fází, led XIX, pomocí výkonných laserů, které reprodukují odpovídající extrémní podmínky, které předpokládáme v nitru velkých …
více »Výzkum supravodivosti se zaměřuje na palladium (a další novinky ze světa supravodivosti)
Po kuprátech a niklátech si vědci při hledání vysokoteplotních supravodičů začínají všímat sloučenin dalšího prvku – palladia. Viz také: Supravodivost oxidů mědi a niklu se liší Vědci z Vídeňské technické univerzity přišli s teoretickými modely, které jim umožnily vypočítat teploty supravodivého převodu (kritické teploty) pro řadu sloučenin. U oxidů niklu …
více »Na 4 měsících Uranu je asi podpovrchový oceán
Opětovná analýza dat ze sond Voyager a nové počítačové modelování vedly vědce NASA k závěru, že čtyři z největších měsíců Uranu mají pravděpodobně mezi svým jádrem a ledovou kůrou vodní oceán, který v některých případech může být hluboký i desítky kilometrů. Nová studie podrobně popisuje vývoj složení a struktury vnitřku …
více »Výsypky po těžbě
Vedle těžby uhlí vznikaly výsypky (haldy, odvaly) ve větším rozsahu také během těžby uranu. Založení nové výsypky má za následek úbytek, popř. znehodnocení zemědělského půdního fondu. Na druhou stranu můžeme vytvořením antropogenního georeliéfu v intenzivně využívané krajině nabídnout nové příležitosti pro život řadě organismů. Pokud nejsou výsypky zcela zarostlé lesem, poskytují …
více »V obřích ledových planetách je diamantový déšť zřejmě běžný
Podle nové studie by diamantový déšť v nitru určitého typu exoplanet nemusel představovat nic výjimečného. V dřívějším experimentu vědci napodobili extrémní teploty a tlaky, které se vyskytují hluboko uvnitř ledových obrů Neptunu a Uranu, a přitom poprvé pozorovali vznik diamantového deště. Při zkoumání tohoto procesu v novém materiálu, který lépe …
více »Vědci doporučují NASA: Dejte prioritu misi k Uranu
19. dubna byla zveřejněna dlouho očekávaná zpráva od panelu planetárních vědců. Ti ve zprávě doporučují NASA především zaměřit pozornost na vývoj robotické mise z kategorie vlajkových lodí, která by měla za úkol obíhat kolem Uranu. Tuhle vzdálenou planetu s 27 známými měsíci lidstvo neprozkoumalo od té doby, co kolem Uranu …
více »Proč mají Uran a Neptun různé barvy?
Uran a Neptun jsou si v mnoha ohledech podobní. Obě planety jsou ledovými obry, obě mají atmosféru bohatou na metan a obě jsou namodralé. Ale zatímco Uran má bledě modrozelený odstín, Neptun má barvu sytě modrou. Proč ten rozdíl, mají-li obě planety podobnou velikosti i složení? Podle nedávné studie se …
více »V atmosféře Uranu a Neptunu se tvoří obří koule čpavku
Objev učiněný sondou Juno na oběžné dráze Jupiteru nyní možná vyřešil dlouholetou záhadu týkající se Uranu a Neptunu – totiž kde se schovává amoniak? V atmosféře Uranu a Neptunu je totiž mnohem méně čpavku než v případě Jupiteru a Saturnu. Všichni plynní obři přitom vznikli ze stejného materiálu, takže i …
více »Superionický led může za neobvyklé magnetické pole Uranu a Neptunu
Existenci superionického (superiontového) ledu předpokládáme v nitru velkých planet a podařilo se ho připravit za extrémních laboratorních podmínek i na Zemi. Tato kašovitá forma existující za vysokých teplot a tlaků je elektricky vodivá, protože protony (vodíková jádra) zde nejsou pevně vázány k atomům kyslíku. Z téhož důvodu předpokládáme, že superionický …
více »