Archiv článků: urychlovač

Experimenty na urychlovači LHC zaznamenaly kvantové provázání při dosud nejvyšší energii

Entanglement je fascinujícím rysem kvantové fyziky. V roce 2022 byla udělena Nobelova cena za fyziku Alainu Aspectovi, Johnu F. Clauserovi a Antonu Zeilingerovi za experimenty se zapletenými (provázanými) fotony. Tyto výsledky potvrdily předpovědi, které učinil zesnulý teoretik CERNu John Bell (Bellovy nerovnosti). Entanglement zůstává nicméně z velké části neprozkoumán při …

více »

Magnetické monopóly v CERNu opět nenašli

Projekt MoEDAL na Velkém hadronovém urychlovači (LHC) při hledání magnetických monopólů neuspěl. Existence částic, které mají magnetický náboj a jsou předpovězeny několika teoriemi rozšiřujícími Standardní model částicové fyziky, se neprokázala. Vědci ale výsledky nepokládají za neúspěch. Závěry mají výrazně „zúžit prostor“ (tj. vyloučit některé parametry), v němž by se magnetické …

více »

Studenti z Česka vytvořili v CERNu systém pro detektor ATLAS

Studenti tuzemské soukromé vysoké školy Unicorn University se mohou pochlubit nebývalým úspěchem. Vytvořili informační systém ITk Production Database, který zaznamenává každý detail o všech součástkách vnitřního detektoru pro experiment ATLAS – součást urychlovače částic v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN). Práce na vývoji informačního systému začaly v roce 2017 …

více »

Neutrina umožňují zkoumat strukturu protonu

Vědci z mezinárodní spolupráce MINERvA použili ve Fermilabu svazek neutrin ke zkoumání struktury protonu. Vzniká tak nová technika umožňující nahlédnout do atomového jádra. Jak uvádí první autor článku Tejin Cai (York University, dříve University of Rochester), výsledkem by mohly být nové informace jak o velikosti, tak i o tvaru protonu. …

více »

Poprvé pozorovali kvantovou provázanost různých částic, pionů π+ a π-

Experimenty zřejmě vyřešily problém s velikostí atomových jader. V Brookhavenské národní laboratoři vědci sledovali, jak prostřednictvím série kvantových fluktuací interagují fotony a gluony (částice silné síly, které drží pohromadě kvarky v protonech a neutronech). Při těchto interakcích vzniká jako meziprodukt nestabilní částice, která se rychle rozpadá na dva různě nabité …

více »

ČR se podílí na výstavbě nového urychlovače FAIR pro výzkum antiprotonů a iontů

Základním prvkem je světově unikátní částicový urychlovač SIS100 s obvodem 1100 m, který bude na některých místech až 17 metrů pod zemí. Česká republika se podílí na výstavbě jednoho z největších urychlovačů na světě. Projekt FAIR (Facility for Antiproton and Ion Research) se zaměří na výzkum antiprotonů a iontů. Na mezinárodním …

více »

Část dat z urychlovače LHC bude i v příštích letech přenášena po síti CESNET

Mezinárodní výzkumná laboratoř CERN zahájila novou etapu nabírání dat na největším urychlovači na světě LHC. Část z ohromného množství dat, které produkují experimenty prováděné na LHC, budou i během nové etapy zpracovávány prostřednictvím optické vědecko-výzkumné sítě CESNET. Experimenty realizované na LHC už nyní dodávají řádově desítky petabajtů za rok. Data …

více »

Jak uniknout z umírajícího vesmíru

Z kosmické perspektivy vidíme, že podmínky příhodné pro život v dnešní podobě představují jen prchavou epizodu v daleko větším obraze vesmírné historie. Jen na krátké období v něm panují „ty správné“ teploty umožňující život… Budeme se zabývat otázkou, zda fyzikální zákony umožňují únik do paralelního světa. Viz také: Budoucnost vesmíru …

více »

Za kolik antihmoty může běžná hmota? Zbývá něco na temnou?

Vědecká skupina kolem experimentu LHCb v CERNu představila analýzy srážek částic na Velkém hadronovém urychlovači (LHC). Tyto výsledky mohou pomoci určit, zda antihmota pozorovaná ve vesmíru pochází z temné hmoty. Různá měření prováděná ve vesmíru, jako je Alpha Magnetic Spectrometer na Mezinárodní vesmírné stanici, stanovila podíl antiprotonů ve vysokoenergetických částicích …

více »