Mezinárodní tým astronomů pod vedením Texaské univerzity v Austinu identifikoval nejvzdálenější a tedy i nejstarší dosud známou černou díru. Černou díru i galaxii, ve které se nachází, CAPERS-LRD-z9, pozorujeme v době 500 milionů let po velkém třesku, kdy měl vesmír pouze 3 % svého současného stáří. Astronomové tak mají jedinečnou …
více »Webbův dalekohled se nově podíval na ikonické hluboké pole
Snímek z Vesmírného dalekohledu Jamese Webba (NASA/ESA/CSA) se vrací k jedné z nejikoničtějších oblastí oblohy – Hubbleovu ultrahlubokému poli. Výsledkem dvou Webbových přístrojů je detailní pohled, který odhaluje tisíce vzdálených galaxií, z nichž některé pocházejí až z nejranějších období kosmické historie. Zobrazená oblast, známá jako MIRI Deep Imaging Survey (MIDIS), …
více »Český jaderný reaktor RAVEN bude dodávat energii vesmírným lodím i základnám na Marsu
Česko vstupuje do elitního klubu zemí vyvíjejících jaderné technologie pro vesmír – a mohlo by se stát světovým lídrem díky mikroreaktoru RAVEN, který právě vzniká v laboratořích ČVUT a firem Stellar Nuclear a UJP Praha. RAVEN je unikátní tím, že bude sloužit nejen jako zdroj energie pro pohon pro meziplanetární lety, ale …
více »Snazší cesta k životu? Složité organické molekuly mohou přežít vznik hvězdy
Nový objev ukazuje, že složitost organických molekul by se mohla zvyšovat plynule. Prekurzory života budou častější, než jsme si dosud mysleli. Pomocí dalekohledu Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA) objevili astronomové (hlavní autor studie Abubakar Fadul z Max Planck Institute for Astronomy) komplexní organické molekuly – včetně prvního předběžného detekování ethylenglykolu …
více »Astronomové jsou svědky toho, jak nově zrozená planeta utváří kolem sebe prach
Astronomové možná zachytili stále se formující planetu v akci, která vytváří složitý vzor v plynu a prachu obklopujícím její mladou hostitelskou hvězdu. Pomocí dalekohledu ESO VLT (Very Large Telescope) pozorovali planetární disk s výraznými spirálními rameny a zjistili, že v jeho vnitřních oblastech se nachází jasné známky planety. Je to …
více »Největší soubor dat o supernovách naznačuje, že temná energie může v čase slábnout
Před téměř 30 lety stačila studie zahrnující asi 50 explodujících hvězd, aby to otřáslo moderní kosmologií. Výzkumníci tehdy mapovali a měřili světlo ze supernov typu Ia – výbuchů specifického druhu bílého trpaslíka na konci života hvězdy. V roce 1998 oznámili překvapivé výsledky: místo toho, aby se rozpínání vesmíru zpomalovalo nebo …
více »Nová technika umožňuje měřit s vysokou přesností teplotu hvězdy
Astronomové studují hvězdy pozorováním různých barev světla, které vyzařují a ty analyzují pomocí spektroskopie. Nyní tým vedený Étiennem Artigauem z Université de Montréal vyvinul techniku, která využívá spektrum hvězdy ke zmapování změn její teploty s přesností na desetiny stupně Celsia v různých časových měřítkách. Vědci se původně zaměřili na spektra …
více »(C24H11CN): V hlubokém vesmíru našli největší aromatickou molekulu
Koronen (superbenzen, cyklobenzen) je aromatická molekula, kde je kolem centrálního šestiuhlíkového skeletu napojeno 6 benzenových jader. Sumární chemický vzorec koronenu je C24H12. Tým chemiků a astronomů nyní učinil související objev z oblasti astrochemie: identifikoval kyanokoronen C₂₄H₁₁CN, největší polycyklický aromatický uhlovodík (PAH), který byl kdy ve vesmíru detekován. Molekula byla nalezena …
více »Nachází se Země uprostřed obrovské prázdnoty? Mohlo by to vyřešit problém s Hubbleovou konstantou
Země a celá naše galaxie se možná nachází uvnitř záhadné obří „jámy“, díky níž se zde vesmír rozpíná rychleji než v sousedních oblastech, tvrdí astronomové z britské Royal Astronomical Society. Tento přístup by mohl vysvětlit problém s Hubbleovou konstantou (Hubble tension), kde různé metody jejího stanovení vedou k různým hodnotám. …
více »Atomy uhlíku v nás opustily Mléčnou dráhu
Nejspíš znáte populární knihy, které se snaží mapovat historii atomů v našich tělech. Vesměs se soustřeďují na poslední 4 miliardy let, tedy geochemické cykly či přesuny hmoty mezi živými organismy („kolik atomů z nás bylo v minulosti dinosauřími výkaly?“). Následující studie se zaměřuje na uhlík, ale v rozsáhlejším kosmickém měřítku. …
více »