Archiv článků: vesmír

Rychlost rozpínání vesmíru by se mohla měřit i z gravitačních vln

Rychlost rozpínání vesmíru odpovídá Hubbleově konstantě a s jejím stanovením je notoricky známý problém, kdy různé metody dávají trochu odlišné výsledky. Vědci z University of Illinois Urbana-Champaign a z University of Chicago nyní navrhli výpočet Hubbleovy konstanty pomocí gravitačních vln. Samo o sobě to není novinka, ale autoři nové studie …

více »

Mohou primordiální magnetická pole vyřešit záhadu Hubbleovy konstanty?

Hubbleovo napětí (tension) zde bylo zmiňováno již mnohokrát. Jde o problém s různými hodnotami Hubbleovy konstanty stanovované různými metodami. Vědce nyní napadlo, zda by situaci nemohla pomoci myšlenka původně navržena k vyřešení jiné kosmologické záhady – původu magnetických polí ve vesmíru. Nová studie zkoumá, zda by extrémně slabá magnetická pole, …

více »

Podivná kosmická anomálie může naznačovat budoucnost Mléčné dráhy

Jeden z možných budoucích osudů Mléčné dráhy vyšel najevo díky objevu kosmické anomálie, která příliš neladí s naším chápáním vesmíru. Mezinárodní tým astronomů pod vedením vědců z indické CHRIST University (Bangalore) zjistil, že masivní spirální galaxie vzdálená téměř 1 miliardu světelných let od Země ukrývá obří černou díru, jejíž hmotnost …

více »

Model ΛCDM se zatím drží: Vědci kolem projektu Dark energy survey zveřejnili novou analýzu získaných dat

Data také odpovídají modelu vyvíjející se temné energie, ale ne lépe než Standardnímu modelu. Spolupráce Dark Energy Survey Collaboration shromáždila informace o stovkách milionů galaxií v celém vesmíru pomocí kamery Dark Energy Camera, která je namontována na 4metrovém dalekohledu Víctor M. Blanco na observatoři Cerro Tololo (CTIO) v Chile. Právě …

více »

Inkubátory středně hmotných černých děr v centrálních oblastech galaxií

Pokud je nová teorie správná, Mléčná dráha by v současnosti mohla obsahovat desítky středně hmotných černých děr v okruhu asi 600 světelných let od své centrální černé veledíry. Studie Astronomického ústavu Univerzity Karlovy ukazuje, jak se středně hmotné černé díry mohou tvořit přirozeně a často, ale v současném/blízkém vesmíru pouze …

více »

Proč fúze galaxií produkují tak velké gravitační vlny?

Černé díry ve spojující se dvojici nemusí růst stejným tempem. Vědci z Coloradské univerzity v Boulderu možná vyřešili jednu ze záhad týkajících se gravitačních vln. Studie přináší nové poznatky o tom, jak se menší galaxie mohly během miliard let spojovat a vytvářet větší a složitější galaxie, jako je Mléčná dráha. …

více »

Objevili Cloud-9, první objekt nového typu složený téměř zcela z temné hmoty

Vědci s pomocí Hubbleova dalekohledu objevili nový typ astronomického objektu – bezhvězdný, na plyn bohatý mrak temné hmoty, který je považován za relikt rané fáze formování galaxií. Cloud-9 představuje vůbec první potvrzený objev tohoto typu. Výsledek by měl přispět k lepšímu pochopení vzniku galaxií, raného vesmíru i povahy temné hmoty. …

více »

Hlavní události ESA pro rok 2026

Evropská kosmická agentura se těší na další rušný rok 2026. Časy a data se mohou změnit. Tisková konference Sophie Adenot, EAC, Německo 5. ledna Promluvte si s astronautkou ESA Sophie Adenotovou na její poslední evropské tiskové konferenci před startem její dlouhodobé mise εpsilon na Mezinárodní vesmírnou stanici. Sophie se připojí …

více »

Mohla by člověka ohrozit primordiální černá díra?

Kuriózní: zabít by člověka mohla třeba až primordiální černí díra o velikosti asteroidu… Robert Scherrer z Vanderbilt University analyzuje, co by se stalo, kdyby lidským tělem prošla primordiální černá díra. Může to působit jako kuriozita hodná ocenění Ig Nobel, Scherrera to ovšem zajímá i ve vztahu k temné hmotě. Někteří …

více »