Kosmické mikrovlnné pozadí – známé také jako „dosvit“ vesmíru – je považováno za klíčový důkaz velkého třesku. Toto reliktní záření zároveň pomáhá vysvětlit, jak mohly vzniknout první galaxie. Výzkum vědců z univerzit v Bonnu, Praze a Nankingu však naznačuje, že intenzita této radiace byla doposud pravděpodobně nadhodnocena. Pokud se jejich …
více »Temná hmota vznikla podle nové teorie zpomalením a ztěžknutím rychlých částic
Studie vědců z Dartmouthu navrhuje novou teorii o původu temné hmoty. Astrofyzikové tvrdí, že vznikla z částic, které rychle kondenzovaly fázovým přechodem, podobně jako pára ve vodu. Tyto vysokoenergetické částice téměř bez klidové hmotnosti se na počátku vesmíru srážely, přitom ztrácely svoji energii a po spárování vytvořily obrovské množství temné …
více »Voda mohla vzniknout dříve, než se myslelo
Voda mohla vznikat už 100-200 milionů let po velkém třesku, tedy dříve, než se dosud předpokládalo. Podle nové studie mohla být voda i klíčovou složkou prvních galaxií. Kyslík je výsledkem jaderných reakcí v nitrech hvězd, vzniká i při explozích supernov. Nebylo dosud jasné, kdy se vytvořily první atomy kyslíku – …
více »Navrhují nový mechanismus vzniku neutrin – z neutronů helia
Fyziky zmátl záhadný signál: pozoruhodně silný a energetický proud neutrin doprovázený překvapivě slabou emisí gama záření původem z galaxie NGC 1068 (Squid, Chobotnice). Neobvyklou emisi zaznamenaly detektory IceCube Neutrino Observatory v Antarktidě. Neutrina zřejmě vznikla nějakým dosud neznámým procesem. Předpokládá se (předpokládalo se), že energetická neutrina z aktivních galaktických center …
více »Vesmír se vypaří rychleji – už za 10 na 78 let
Dosavadní odhad zněl 10 na 1100 let. Tedy rozdíl v tolika řádech, že už je to jedno, dalo by se jistě říct. Co je zajímavé, má jít o proces obdobný Hawkingovu záření, který by ukončil život nejen černých děr. „Vypaření“ se týká hvězd a jejich pozůstatků i další hmoty. Výpočet …
více »Gravitace má být důsledkem fungování „vesmírného počítače“
Úvah o tom, zda žijeme v počítačové simulaci, jsme již asi všichni četli celou řadu. Nyní myšlenka trochu příbuzná: fyzikální realita má být tvořena strukturovanou informací a vesmír je v důsledku toho něco jako počítač. Melvin Vopson, fyzik z University of Portsmouth, přišel s tím, že gravitační síla je výsledkem …
více »Těžké prvky by mohly vznikat při rozpadu hvězd na neutrony
Pochopení vzniku těžkých prvků během evoluce vesmíru je jedním z otevřených problémů současné fyziky. Při hledání podmínek vhodných pro vznik těchto prvků prostřednictvím nukleosyntézy se tým pod vedením vědců z Los Alamos National Laboratory zaměřil na výtrysky gama záření a okolního kokonu vznikajícího ze zhroucených hvězd. Studie navrhuje, že vysokoenergetické …
více »Bílé díry
Jak se liší vnějšek bílé díry od vnějšku černé díry? Nacházíme-li se vně, jak vůbec můžeme rozeznat černou díru od bílé? Překvapivá odpověď zní, že nemůžeme. Nedostává-li se něco dovnitř anebo ven z horizontu, je zvenčí bílá díra od té černé v zásadě nerozeznatelná. Černá díra vše gravitačně přitahuje, stejně …
více »Záhada vyřešena? Objevili polovinu skrývajícího se vodíku
Astronomové sčítající veškerou běžnou hmotu (hvězdy, další hmotu v galaxiích, plyn mezi galaxiemi…) v dnešním vesmíru docházeli dosud k rozpačitému závěru: více než polovina normální hmoty – tedy polovina z 15 % hmoty vesmíru, která není temnou hmotou – totiž chybí. Hvězd a plynu, které vidíme, je málo. Nová měření …
více »Hubbleovo napětí by mohl vyřešit pomalu rotující vesmír
Jako Hubblovo napětí (tension) se označuje problém, kdy různé metody stanovení Hubbleovy konstanty dávají rozdílné výsledky. Neliší se od sebe sice řádově, ale více, než by bylo v mezích nějaké statistické chyby. Hubbleova konstanta odpovídá rychlosti rozpínání vesmíru a stanovuje se především dvěma způsoby: podle supernov a podle map reliktního …
více »