Archiv článků: viry

Experimentální terapie by mohla vést k vytvoření univerzálního antivirotika

Několik desítek lidí na světě trpí vzácným imunitním onemocněním, mají ale zato překvapivou superschopnost – bojovat proti všem virům současně. Imunolog z Kolumbijské univerzity Dusan Bogunovic objevil antivirové schopnosti těchto lidí před asi 15 lety, krátce poté, co identifikoval genetickou mutaci způsobující toto onemocnění. Zpočátku se zdálo, že onemocnění pouze …

více »

Čeští vědci pomáhají odhalit, jak se šíří norovirus

Norovirus je jednou z nejčastějších příčin akutních střevních onemocnění na světě a každoročně zasáhne stovky milionů lidí. Tento vysoce nakažlivý virus se šíří rychle, zejména tam, kde je vysoká koncentrace osob – například ve školách, nemocnicích nebo na veřejných akcích. Představuje tak významnou příčinu onemocnění přenášených potravou a vodou, a …

více »

Vědci naprogramovali kmenové buňky, aby začaly tvořit zubní tkáň

Kmenové buňky v podobných projektech bývají vystaveny působení zvnějšku, nyní vědci zasáhli přímo dovnitř genomu. Vědcům z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity se podařilo „naprogramovat“ kmenové buňky tak, aby se přeměnily v buňky utvářející zubní tkáň. Zasáhli přímo do jejich genomu. Porozumět procesům, které stojí za vznikem funkčního organismu, je základním …

více »

Záhadné ztráty nástrojů protivirové imunity u ptáků

U kuřete a dalších hrabavých ptáků se IRF9 identifikovat nepodařilo. Mezinárodní tým vedený experty a expertkami z Ústavu molekulární genetiky AV ČR ve spolupráci s Univerzitou Ludvíka Maxmiliána v Mnichově identifikoval dva klíčové regulační geny ptačí imunity – IRF3 a IRF9, které byly až dosud považovány za chybějící v ptačích …

více »

S bakteriemi i viry umí zatočit nový materiál, stačí na něj posvítit

Usmrtit bakterie pomocí světla. Právě tak jednoduchá by v budoucnu mohla být dezinfekce povrchů. Proto se vědci z EMPA (Swiss Federal Laboratories for Materials Science and technology), CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci a Centra energetických a environmentálních technologií (CEET) VŠB-TUO pustili do vývoje speciálního povlaku, jehož antimikrobiální účinek lze aktivovat …

více »

Vědci objevili nový obří virus v římovské nádrži. Dostal jméno Budvirus

Velký pokrok ve zkoumání vodního mikrosvěta přinášejí nejnovější metody, jako je např. analýza environmentální DNA. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná …

více »

Odhalili, jak buňky napomáhají virům ve spouštění infekce

Uvnitř buňky dojde k prasknutí membrány endosomu a virus vnikne do cytoplazmy. Tým vědců z CEITEC Masarykovy univerzity, vedený Pavlem Plevkou, objevil mechanismus, kterým enteroviry z čeledi Picornaviridae pronikají do buněk. Výsledky studie podrobně popisují proces, při kterém viry, jež způsobují běžná nachlazení, encefalitidu nebo dětskou obrnu, využívají přirozené buněčné …

více »

Umělá inteligence hledá nová antivirotika

Během posledních 10 let jsme byli svědky několika pandemií. Pandemie virů Zika, Eboly, chřipky či Covidu-19, měly významný dopad na celosvětové zdraví, ekonomiku a společnost. Z těchto pandemií vzešla potřeba spolupráce, prevence a rychlé reakce na nové infekční hrozby. Pomoci by měly výsledky výzkumu, do kterého jsou zapojeni i vědci …

více »

Lovecká taktika bakteriofága JBD30 ignoruje antibiotickou rezistenci bakterií

Střídavé zatahování pilů je pro pohyb bakterií zásadní, čehož fág JBD30 chytře využívá. Bakteriofágy jsou viry, které se množí v bakteriálních buňkách. Když se z bakterie uvolní fágové potomstvo, bakteriální buňka praskne a zahyne. Díky tomuto účinku se fágy začínají těšit větší pozornosti jako potenciální léčiva na patogenní bakterie rezistentní …

více »