Archiv článků: viry

Odhalili, jak buňky napomáhají virům ve spouštění infekce

Uvnitř buňky dojde k prasknutí membrány endosomu a virus vnikne do cytoplazmy. Tým vědců z CEITEC Masarykovy univerzity, vedený Pavlem Plevkou, objevil mechanismus, kterým enteroviry z čeledi Picornaviridae pronikají do buněk. Výsledky studie podrobně popisují proces, při kterém viry, jež způsobují běžná nachlazení, encefalitidu nebo dětskou obrnu, využívají přirozené buněčné …

více »

Umělá inteligence hledá nová antivirotika

Během posledních 10 let jsme byli svědky několika pandemií. Pandemie virů Zika, Eboly, chřipky či Covidu-19, měly významný dopad na celosvětové zdraví, ekonomiku a společnost. Z těchto pandemií vzešla potřeba spolupráce, prevence a rychlé reakce na nové infekční hrozby. Pomoci by měly výsledky výzkumu, do kterého jsou zapojeni i vědci …

více »

Lovecká taktika bakteriofága JBD30 ignoruje antibiotickou rezistenci bakterií

Střídavé zatahování pilů je pro pohyb bakterií zásadní, čehož fág JBD30 chytře využívá. Bakteriofágy jsou viry, které se množí v bakteriálních buňkách. Když se z bakterie uvolní fágové potomstvo, bakteriální buňka praskne a zahyne. Díky tomuto účinku se fágy začínají těšit větší pozornosti jako potenciální léčiva na patogenní bakterie rezistentní …

více »

Vznik mozku obratlovců zřejmě podpořily retroviry

Za myelin – a tím i za náš velký a složitý mozek – mohou obratlovci podle nové studie poděkovat dávným virům. Vědci zjistili (testováno u savců, obojživelníků a ryb), že za tvorbu myelinu je odpovědný retrotraspozon, tedy genetický materiál schopný přeskakovat v genomu z místa na místo. Sekvence genu (? …

více »

Dávná virová DNA v lidském genomu asi souvisí s psychiatrickými poruchami

Nový výzkum King’s College London a dalších institucí došel k závěru, že v lidském mozku se projevují tisíce sekvencí DNA pocházejících z dávných virových infekcí, přičemž některé z nich přispívají k náchylnosti k psychiatrickým poruchám, jako je schizofrenie, bipolární porucha a deprese. Přibližně 8 % našeho genomu tvoří lidské endogenní …

více »

Dvojnásobný nárůst odhalených případů žloutenky E a C

Nedostatečně tepelně upravené vepřové maso nebo zvěřina. To je v Evropě asi nejčastější příčina nákazy hepatitidou typu E. Tato virová nemoc může mít fatální následky zejména pro pacienty s oslabenou imunitou. Počty lidí s hepatitidou E jsou oproti předchozím rokům dvojnásobné. Ve srovnání s covidovými roky pak vzrostl dvakrát i …

více »

LUCA měla žít už před 4,2 miliardami let a bojovala s viry

LUCA je hypotetický poslední společný předek všech dnes žijících (buněčných) organismů. LUCA (last universal common ancestor) používala ve srovnání s dnešními organismy cca stejnou sadu aminokyselin, stejný genetický kód, tvorbu bílkovin na ribozomech, ukládání informací v DNA (i když LUCA nemusela být vzdálená v čase od – hypotetického – světa …

více »

Virus klíšťové encefalitidy musí dozrát, aby byl infekční

Klíšťová encefalitida je závažné neurologické onemocnění způsobené virem klíšťové encefalitidy. Mezinárodní tým vědců pod vedením Pavla Plevky z CEITEC Masarykovy univerzity (MUNI) a Sarah Butcher z University of Helsinki se ve svém výzkumu soustředil na odhalení struktury nezralé (neinfekční) částice viru klíšťové encefalitidy, vzájemné působení proteinů obalujících tento virus a …

více »

Virus napadající kokolitku – mořskou řasu, která ovlivňuje celosvětové klima

Mořské řasy jako jednobuněčná Emiliania huxleyi mají významný ochlazující efekt na zemské klima. Množství a druhovou pestrost řas v oceánu však ovlivňují virové infekce. Výzkumný tým Strukturní Virologie z CEITEC Masarykovy univerzity pod vedením Pavla Plevky nyní s pomocí kryo-elektronové mikroskopie popsal strukturu viru EhV-201 infikujícího řasu Emiliania huxleyi, a …

více »