Archiv článků: viry

Proč jsou nové varianty koronaviru infekčnější? Samozřejmě taková otázka je tautologická – jsou infekčnější (nebo nijak životaschopnější) právě proto, že v populaci převládly, na rozdíl od mutací jiných nebo od původní populace. Nový výzkum University of Oxford a University of Dundee ale ukazuje, že infekčnost, respektive nebezpečnost SARS-CoV-2 zvyšuje většina …

Jihoafrická (beta) varianta SARS-CoV-2 je pro lidi infikované HIV pochopitelně nebezpečnější než pro lidi zdravé, dále i než předchozí „původní“ varianta. Navíc ale platí, že u lidí s pokročilým onemocněním AIDS může potom koronavirus dále mutovat a vytvářet další nebezpečnější verze. Alex Sigal, který působí současně v Africa Health Research …

Bylo to pokládáno za spikleneckou teorii, kterou Google mazal z výsledků vyhledávání, teď dle aktuálních vědecké studie nejspíš zase nevíme. Virus SARS-CoV-2 je podle nové studie „vysoce přizpůsobený člověku“. Analýza, která prošla recenzním řízením a byla publikovaná ve Scientific Reports, je založena na modelování pomocí superpočítačů. U viru ze začátku …

Lékaři Oddělení klinické imunologie a alergologie FN Ostrava už znají výsledky klinické studie, do které se zapojilo 53 zdravotníků různého věkového složení, kteří přicházeli do kontaktu s covid pozitivními pacienty na lůžkových odděleních nebo v ambulancích nemocnice. Skupina v období od ledna do března 2021 pravidelně užívala registrovaný lék IMUNOR. …

Výzkumný tým složený z virologů z institutu CEITEC Masarykovy univerzity, Výzkumného ústavu veterinárního lékařství a Biologického centra Akademie věd ČR (AV ČR) studuje virus klíšťové encefalitidy již několik let. Pro studium viru klíšťové encefalitidy se vědci rozhodli, protože se jednalo o jeden z flavivirů, jehož struktura a funkce byla ještě …

Viry představují opravdu účinné „jedy“. Celosvětové pandemii odpovídá aktuální hmotnost aktivních virů (virů uvnitř lidských organismů, řekněme) mezi 0,1 a 10 kg. K tomuto závěru dospěli alespoň vědci z izraelského Weizmann Institute of Science a California Institute of Technology. K číslu se došlo tak, že 1 koronavirus má hmotnost asi …

Nejen proti koronaviru, ale i proti dalším virům by mohl chránit zajímavý mechanismus regulující přepis RNA do proteinů. Jak známo, trojici bází v mRNA odpovídá aminokyselina v proteinu. Viry však často využívají posun čtecího rámce. Protože mají relativně malý genom, zvyšují množství kódovaných proteinů tím, že některé sekvence lze číst …

Evoluční stromeček hostitelů koronaviru. Nejstarší zmínka o infekci koronaviry (ať už jde o člověka či jiné druhy) ve vědecké literatuře se datuje do roku 1966. Před SARS-CoV, MERS-CoV a SARS-CoV-2 byla ovšem koronavirům věnována velmi malá pozornost. Na University of North Carolina v Charlotte nyní bioinformatici zpracovali 2 000 genomů …

„Viry, tvorové na hranici živých a neživých organismů, oplývají ďábelskou genialitou, která mě nikdy nepřestane udivovat,“ říká Dominik Hrebík, první autor nedávno publikované studie, která odhaluje překvapivé chování rhinovirů. Dominik Hrebík, doktorand z výzkumné skupiny Pavla Plevky, studuje trojrozměrné struktury virů pomocí kryo-elektronové mikroskopie. Tato technologie mu pomohla popsat, jak …

Virus SARS-CoV-2 proniká do buněk pomocí proteinu na své čepičce (spike). Nový výzkum na myším modelu ukázal, že už samotný tento protein dokáže způsobit zápal plic a další poškození tohoto orgánu. Stačí, když se protein naváže na povrchové receptory buněk, žádný genetický materiál viru už dovnitř proniknout nemusí. Pavel Solopov …