Archiv článků: vodík

Slunce získává energii fúzí vodíku na helium, tato reakce ale probíhá ve více krocích. Jejím meziproduktem je jádro deuteria, deuteron – kombinace protonu a neutronu. Obdobná jádra lze možná vytvářet i z dalších baryonů, tedy částic analogických protonu či neutronu, ale složených z odlišných třech kvarků. Je možné, že takové …

Kromě vodivosti elektronové mohou proud vést i kladně nabité částice – a to nikoliv díry ve smyslu chybějících elektronů, ale i protony (vodíkové kationty). Příslušné procesy mají blízký vztah třeba k vodíkovým palivovým článkům. Vodíkové kationty přitom mohou vést proud nejenom v roztocích. Již dříve se ukázalo, že dokáží procházet …

Superionická fáze vody představuje podivný stav za vysokých teplot a tlaků, něco mezi kapalinou a pevnou látkou. Atomy kyslíku zde jsou v krystalové mřížce umístěny napevno, protony (vodík) víceméně volně tečou, jedná se tedy o velmi silnou kyselinu. Respektive – mělo by se jednat, protože jde spíše o výsledky simulací …

Částka 10 milionů dolarů, kterou Google vynaložil, je pro firmu pakatel. Zúčastnění vědci uvádějí, že jako vedlejší efekt se určitá nová fakta objevit podařilo, ale samotná studená fúze není rehabilitována ani v nejmenším. „Objev“ studené fúze z roku 1989 je asi jedním z nejznámějších případů vědecké ostudy. Je možná trochu …

Podařilo se detekovat sloučeninu starší než hvězdy. Proč jsme se o tom na hodinách chemie nikdy neučili? Pomineme-li H2, má být vůbec nejjednodušší (ve smyslu jako první vzniklou) molekulou iont s podivným vzorcem HeH+. Komplex je znám pouze v plynné fázi, není zrovna stabilní a při styku s prakticky čímkoliv …

Nejrozšířenějším atomem ve vesmíru je vodík a jeho molekula H2, složitější látky i obyčejná voda nicméně vznikají především reakcí kationtu H3+. O chemii tohoto kationtu jsme ovšem dosud nevěděli prakticky nic. Vědci z amerického ministerstva energetiky nyní došli k závěru, že H3+ vzniká kromě samotných vysokoenergetických srážek molekul vodíku (eventuálně …

Na Kjótské univerzitě přišli s filtrem, který umožňuje skladování plynů nebo jejich oddělování; zajímavé na novém materiálu ovšem je, že jeho vlastnosti lze jednoduše přepínat změnou teploty. V důsledku toho dochází totiž ke změnám velikosti nanopórů. Není tak problém např. od sebe oddělit kyslík a argon při jedné teplotě, při …

Projektů, které deklarují úspěchy při dosahování supravodivosti za vyšších teplot, postupně přibývá. Prozatím ovšem vyžaduje taková supravodivost zase jinak extrémní podmínky, nejčastěji obří tlaky. Vědci z George Washington University nyní přišli s hydridem lanthanu o vzorci LaH10. Je to zajímavé, protože jiný projekt počítá zase s hydridy uranu, taktéž o …

Jak si stojí v současnosti vysokoteplotní (spíše v uvozovkách) supravodivost? V elektronice se běžně používá supravodivost při -183 °C, kdy už stačí systém chladit kapalným dusíkem. Nejčastěji se zde uplatňují sloučeniny na bázi YBaCuO nebo LaBaCuO. Podařilo se dosáhnout supravodivosti při teplotě -138 °C. V roce 2015 se došlo k …

Téměř celá obloha září v čáře vodíku Lyman-alfa. Záření z velmi raných stádií vývoje vesmíru. Pozorování hlubokého vesmíru pomocí spektrografu MUSE a dalekohledu ESO/VLT odhalila obrovské rezervoáry atomárního vodíku obklopující vzdálené galaxie. Mimořádná citlivost přístroje MUSE umožnila přímé pozorování oblaků vodíku v mladém vesmíru vyzařujících na vlnové délce spektrální čáry …