Archiv článků: zlato

Zlato z Uru, Tróje i Egeidy má stejný původ

Zlato v předmětech z Tróje, Poliochni (osada na egejském ostrově Lemnos), Gruzie a Uru v Mezopotámii má stejný geografický původ a obchodovalo se s ním na velké vzdálenosti. Alespoň to platí pro situaci na počátku doby bronzové ve 2. polovině 3. tisíciletí př. n. l. Výsledky jsou založeny na studiu …

více »

Nanočastice zlata pomôžu pri liečbe reumy

Vedci z Univerzity Komenského v Bratislave zistili, že zlato má výrazný vplyv na rast buniek chrupavky a protizápalový účinok. Výskumníci Farmaceutickej fakulty UK si za tento objav nedávno prevzali Cenu za transfer technológií na Slovensku. Ocenenie prichádza v čase 70. výročia založenia fakulty. Degeneratívne ochorenia kostí, kĺbov a chrupaviek postihujú …

více »

Zlato se sráží na grafenu

Vědci z Manchesterské univerzity, čínské univerzity Tsinghua a Čínské akademie věd ukázali, že grafen umožňuje extrakci zlata z odpadu obsahujícího pouze stopové množství tohoto drahého kovu (do miliardtin procenta). Stačí nasypat grafen do roztoku obsahujícího stopy zlata a po několika minutách se na grafenových plátcích objeví čisté zlato. Není přitom …

více »

Alternativa mokré chemie: benzenové kruhy se snadno spojily na povrchu zlata

Chemické syntézy v kapalinách a plynech probíhají v trojrozměrném prostoru, atomy a molekuly se zde srážejí náhodně. Na povrchu zlata v podmínkách ultravysokého vakua se sousední molekuly naproti tomu „potkávají“ s mnohem vyšší pravděpodobností. Díky tomu lze tímto způsobem uskutečnit i reakce, které by v kapalinách vůbec neprobíhaly. Další výhodou …

více »

Zlato a stříbro si zachovají nanostrukturu i ve slitině

Nově vyvinutá metoda žíhání při nízkých teplotách na nanoúrovni zachová strukturu zlata a stříbra, i když se z obou kovů současně vytvoří slitina. Objev má najít využití při výrobě kontaktních čoček, holografických optických prvků a dalších optických komponent; nová slitina totiž odráží celý rozsah spektra. Nanostruktury kovů mají často odlišné …

více »

Měření starověkých keltských mincí na ELI Beamlines

Vědci z Oddělení urychlování iontů a aplikací vysokoenergetických částic, kteří rovněž stojí za projektem Nedestruktivních metod testování památek pomocí laserem urychlených protonů metodami Proton Induced X-ray Emission (PIXE) a Deep Proton Activation Analysis (DPAA), provedli v ELI Beamlines experimentální měření starověkých keltských zlatých mincí. Archeologický ústav Akademie věd ČR a …

více »

Unikátní zlatý poklad z doby stěhování národů z Rakovnicka

Na zlaté přezce se jedná o dosud nejstarší užití českého granátu v historii šperkařství vůbec. V roce 2020 byl na Rakovnicku objeven historický unikátní poklad zlatých šperků, zdobených drahokamy pomocí náročné přihrádkové techniky. Na základě srovnání a řady proběhlých odborných analýz, provedených mezinárodním vědeckým týmem pod vedením Muzea T. G. …

více »

Proč se zlato vyskytuje vedle arsenu

Jaká je vůbec příčina, že se někde koncentrují ložiska zlata? Zlato je nereaktivní, a mohlo by být tedy v zemské kůře rozptýleno rovnoměrně. Mezinárodní skupina geochemiků nyní dává vznik zlatých ložisek do souvislosti s arsenem. Což by dále vysvětlovalo, proč otrava arsenem pronásledovala zlatokopy i další lidi, kteří v minulosti …

více »

Interakcí těžkých iontů vytvořili páry elektron-pozitron

Plus potvrzení dvojlomu vakua. Experiment ukázal vznik hmoty (klidové hmotnosti) z kinetické energie – nebo z fotonů, říkat se tomu dá různě (třeba i vznik částic s nenulovou klidovou hmotností z částic s nulovou klidovou hmotností). Na urychlovači RHIC (Relativistic Heavy Ion Collider) v Brookhavenské národní laboratoři (spadá pod Ministerstvo …

více »

Jak se rodí krystal: přelévání mezi řádem a chaosem

Krystal z kapalné fáze vzniká nukleací. Tento proces si ale můžeme představovat různě, zjednodušeně jako prosté rozšiřování krystalizačního jádra atom po atomu. Jenže některá pozorování spíše naznačovala složitější proces, kdy se nejprve vytvoří speciální vysokoenergetická struktura a až z ní pak finální krystal jakoby najednou. Nový výzkum provedený v Lawrence …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close