Zikkurat v Uru v roce 2006. Foto Tla2006, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Zlato z Uru, Tróje i Egeidy má stejný původ

Zlato v předmětech z Tróje, Poliochni (osada na egejském ostrově Lemnos), Gruzie a Uru v Mezopotámii má stejný geografický původ a obchodovalo se s ním na velké vzdálenosti. Alespoň to platí pro situaci na počátku doby bronzové ve 2. polovině 3. tisíciletí př. n. l. Výsledky jsou založeny na studiu tehdejších šperků pomocí nové metody mobilního laseru. Ta je nedestruktivní (jen minimálně invazivní) a navíc lze provést přímo na místě – analyzované předměty jsou totiž často příliš vzácné na to, aby je příslušná muzea byla ochotna někam zapůjčit. Mezi analyzovanými předměty bylo i zlato z „Priamova“ pokladu z Tróje, který objevil Heinrich Schliemann (poznámka: jak se později ukázalo, tyto předměty spadají do starších vrstev než do města pozdní doby bronzové, jehož destrukce by mohla cca odpovídat trojské válce). Další slavné artefakty zahrnuté do studie jsou i poklady z královských hrobů v Uru.
Z výsledků vyplývá, že mezi všemi oblastmi musela tehdy existovat výměna zboží. To ale zase není tak překvapivé. I jiné srovnávací archeologické studie ukázaly nápadnou podobnost předmětů, které se ve starší době bronzové používaly na rozsáhlém území od Egejského moře až po údolí Indu: úřední pečetidla a standardizovaná závaží, náušnice se stejnými spirálovými vzory, drahé kameny, jako je lapis lazuli nebo karneol. Navíc v jižní Mezopotámii žádná naleziště zlata nejsou, takže v tomto případě byl jeho import celkem zdaleka jasný od počátku.
Nově použitá metoda obnáší roztavení minimálního množství zlata (zásah není ani okem viditelný) a další zkoumání tohoto vzorku pomocí hmotnostní spektrometrie. Do studie bylo zahrnuto celkem 61 artefaktů.
Historické šperky obsahují kromě zlata vždy i další prvky, jako je stříbro, měď, zinek, palladium a platina. V závislosti na „slitině“ mohou vědci vytvořit odlišný chemický profil nálezů a na jeho základě vyvodit další závěry. Například zjištěná vysoká koncentrace zinku, palladia a platiny ve špercích je jasným znamením, že zlato použité k výrobě těchto šperků bylo získáno z řeky ve formě zlatého prachu (tzv. sekundární naleziště).
Vědcům se také podařilo prokázat, že šperky byly vyráběny hromadně v dílnách, a nikoliv pouze jako jednotlivé předměty. Jedině tak lze totiž vysvětlit, že ve zlatých discích náhrdelníků se stejným designem, které byly nalezeny na různých lokalitách, je přítomno stejné množství platiny a palladia.
Přesný původ zlata neznáme. Získávalo se mj. i přímo v trojské oblasti, na Íránské vysočině, ještě dále na východ ve Střední Asii, v dolech na obou stranách Rudého moře a v Gruzii. Podle podílu stopových prvků v analyzovaném zlatě se jako nejpravděpodobnější zdá právě Gruzie.

Moritz Numrich et al, Portable laser ablation sheds light on Early Bronze Age gold treasures in the old world: New insights from Troy, Poliochni, and related finds, Journal of Archaeological Science (2022). DOI: 10.1016/j.jas.2022.105694
Zdroj: Universitaet Tübingen / Phys.org

Poznámka PH: Královské hroby v Uru se obvykle datují do starší doby, než je uvedeno v článku (možná se tím myslí jiné hroby, než ty nejznámější – pravděpodobné hromadné lidské oběti, standarta z Uru, královna Puabi, desková hra…).

Jazyky v tropech jsou prý hlasitější

Lingvista Søren Wichmann z Kiel University a jeho kolegové došli na základě statistického rozboru k …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close