Archiv článků: zoologie

O tom, zda mohou rodiče různých živočišných druhů včetně lidí předávat svým potomkům “užitečné“ bakterie už během embryonálního vývoje, se v biologii vede bouřlivá debata. Rozlousknout tuto otázku však není jednoduché, neboť bakterie žiji téměř všude a snadno mohou kontaminovat nástroje či chemikálie používané ve výzkumu. Tím mohou výrazně zkreslit výsledky vědeckých …

Proč by ostrovní ptáci v průběhu evoluce ztráceli schopnost letu? V předchozí kapitole jsme si řekli, že nelétaví ptáci se často vyskytují na ostrovech příliš vzdálených, než aby byly v dosahu savčích predátorů nebo jiných konkurentů. Absence savců má dva důsledky. Zaprvé ptáci, kteří na ostrov doletěli, jsou schopní převzít …

Jak se chovají jelen evropský, srnec obecný a prase divoké žijící v oblasti, kde se pohybují vlci? Vyhýbá se zvěř místům, kde je vysoké riziko, že se stane kořistí? A jak to v konečném důsledku ovlivňuje vegetaci, a tím i obnovu lesa? Tyto otázky zkoumá tříletý výzkumný projekt České zemědělské …

Sliznatky (Myxini) jsou obratlovci řazení mezi kruhoústě (bezčelistnaté). Jejich nejbližšími příbuznými jsou mihule. Sliznatky ovšem žijí hluboko v moři, takže je známe mnohem méně. Jako u jediné větší skupiny obratlovců zatím jejich zástupce neměl sekvenován genom. To se nyní změnilo. Sekvenační projekt je dílem mezinárodního vědeckého týmu zahrnujícímu více než …

Vysoká hladina cukru v krvi znamená pro člověka problém, to ale neplatí u těch druhů ptáků, které mají hladinu krevního cukru vysokou přirozeně. Ukázala to mezinárodní studie vedená vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Takoví ptáci netrpí následky buněčného poškození způsobeného volnými radikály, které obvykle zažívají lidé a zvířata …

Jak vznikla hmyzí křídla? To je otázka, která představuje dosud nevyřešenou záhadu evoluce hmyzu. Navzdory dlouholetému výzkumu stále není zcela jasné, z jaké tělní struktury se hmyzí křídla vlastně vyvinula a jaká byla jejich původní funkce, když ještě nebyla dost dokonalá na zvládání aktivního letu. Odpovědi na tyto otázky hledali …

Ztrátu protivirového genu zvaného tetherin se u několika ptačích druhů podařilo popsat týmu z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Včetně krocana divokého, který je hojně chován v hospodářství. Nález je překvapivý, protože se jedná o první popis evoluční ztráty tohoto důležitého protivirového mechanismu u obratlovců. Protivirové geny živých organismů kódují …

Liška je šelma psovitá, ale liškopsy v našich lesích nepotkáváme. Křížení mezi oběma druhy se považuje za vyloučené. (Poznámka PH: někde jsem však četl, že liška polární na evolučním stromečku má blíže ke psu než k naší lišce rezavé/obecné, i když křížit také nelze, ale „když už, pak možná…“; opět …

Teorií vysvětlujících ptačí „mapy“ byl předložen nespočet. Pro zkušené ptáky hrají nepochybně významnou roli dobře známé orientační body. Existují důkazy, že důležité jsou rovněž pachy, jež se dají pokládat za specifické orientační body. Teoretickou, leč pravděpodobně nerealistickou možností je inerciální navigace. Sedíte-li v automobilu, dokážete i bez pomoci zraku rozpoznat …

Nejen ptáci, ale i mnoho jiných migrujících živočichů prokazuje pozoruhodnou schopnost přesné navigace i úžasnou výdrž. Například evropské vlaštovky zimují v Africe, načež se následujícího léta vracejí na zcela totožné místo, přímo do vlastního hnízda – ohromující ukázka přesné navigace. Dlouho bylo záhadou, jak ptáci něco takového dokážou, a až …