Archiv článků: zoologie

Konzumace ohnivých mravenců může ještěrkám pomoci získat určitou imunitu proti jejich jedu, což se jím hodí při budoucím štípnutí. Vědci z Pensylvánské univerzity zjistili, že když byly ještěrky (konkrétně druh Sceloporus undulatus, leguánek stepní) krmeny ohnivými mravenci, ovlivnilo to tři faktory jejich imunity. Došlo ke zvýšení počtu jednoho typu bílých …

Papoušek kakadu Goffinův používá pro splnění složitějších úloh více nástrojů v podobě sad. Více nástrojů si také dokáže předem přinést na budoucí „pracoviště“. Až dosud vedle člověka něco podobného předvedli pouze šimpanzi. U populací šimpanzů v severním Kongu bylo zaznamenáno, že povrch termitiště prorážejí jedním, těžším typem klacku a pak …

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR má smlouvu s akademickou institucí – Mendelovou univerzitou v Brně, která se výzkumem velkých šelem dlouhodobě zabývá. Vlk byl při vypuštění opatřen telemetrickým obojkem, který v pravidelných intervalech zaznamenává jeho aktivitu. Víme, že vlk se pohybuje v teritoriu domovské smečky a pravděpodobně přijímá potravu …

I tak ikonická a jistě sympatická zvířata, jako jsou vlci a mořské vydry, mohou být nepřáteli na život a na smrt. Tak už to v „harmonicky uspořádané“ (řekl by někdo) přírodě chodí. Vlci na aljašském ostrově Pleasant Island po svém příchodu v roce 2013 způsobili prudký pokles populace místních jelenů, …

Larvy trilobitů sehrály zásadní roli jako potrava pro některé mořské živočichy. Vědci zjistili, že volně vznášející se larvy sloužily jako mezičlánek potravního řetězce pro větší plovoucí organismy, které se nedokázaly živit drobnými planktonními řasami. Hlavním autorem studie z mezinárodního výzkumu, publikovaného v časopise Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology, je Lukáš Laibl z …

Hyeny skvrnité jsou inteligentní a žijí ve smečkách, navíc složitěji strukturovaných než třeba ty vlčí. To, že se hyeny dokážou navzájem podle svého vytí (zvuk se také označuje jako „houkání“) poznat, není proto nic divného. Nový výzkum to ale podle všeho exaktně potvrdil poprvé – ne tedy přímo, že to …

V Jižní Americe žije více druhů psovitých šelem než kdekoli jinde na Zemi – rozlišujeme jich obvykle celkem 10. Nová genomická analýza ale překvapivě ukázala, že všechny zdejší druhy se vyvinuly z jediného společného předka, který se na kontinent dostal před pouhými cca 3 miliony let. Vědci dosud spíše předpokládali, …

Viry mohou být nejen zdrojem infekce, ale i výživy. Jednobuněčný eukaryot, nálevník Halteria foraging (vířitka, řasinka, obrvenka…?) do sebe těchto částic může dostat až milion a podle všeho zvládne i žít zcela na virové dietě („virovory“) a dokonce se na ní dokáže i rozmnožovat. Tedy alespoň v laboratoři. K tomuto …

Čmeláci si nedokážou zapamatovat, jak sladká byla daná květina, do paměti se jim uloží pouze to, zda byla sladší než jiná. V novém výzkumu byli čmeláci nejprve trénováni na dvou květinách, přičemž se naučili, že jedna z nich je sladší než druhá. Později se naučili, že třetí květ je sladší …

Nedávej všechna vejce do jednoho košíku – tímto starým pořekadlem se řídí i kukačky. Zjistil to tým vědců z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a University of Essex. Výsledky více než 15letého výzkumu ukázaly, že v případech, kdy se ve hnízdě rákosníka velkého objevilo více kukaččích …