Tajemství mořského planktonu

Tým parazitologů z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR se podílí na jednom z největších a nejambicióznějších vědeckých projektů současnosti, TARA Oceans, který si vůbec poprvé v lidské historii klade za cíl zmapovat mikrosvět v mořích po celé planetě. Výsledky výzkumu o rozmanitosti eukaryotického planktonu dnes (22.5.2015) publikoval renomovaný vědecký časopis Science (Science 22 May 2015: Vol. 348 no. 6237,Eukaryoticplankton diversity in the sunlit ocean).

Během expedic napříč světovými oceány nasbírali vědci vzorky z více než 300 planktonních společenstev, aby pak po detailních analýzách obsáhli poprvé celou šíři biodiverzity eukaryotického planktonu od nejmenších jednobuněčných organismů až po malé živočichy. Z 800 milionů vygenerovaných genetických kódů chtějí zobecnit poznatky o množství, struktuře a uspořádání eukaryotického života v našich oceánech. Tyto výsledky pravděpodobně přepíší učebnice biologie a přispějí k nové klasifikaci planktonu.

Vědci odhadli, že mořský plankton obsahuje kolem 150 tisíc genetických typů eukaryot, z nichž každý může ukrývat několik biologických druhů. Celkové číslo se tak pravděpodobně pohybuje kolem jednoho miliónu druhů eukaryotického planktonu, přičemž doposud jich bylo v odborné literatuře popsáno asi jen 11 tisíc. Tato eukaryotická biodiverzita je významně větší než bakteriální a také zpochybňuje klasické dělení planktonu na fyto- a zoo-plankton. Zároveň dvě třetiny této diverzity patří k málo známým skupinám heterotrofních protist, které zahrnují ohromnou škálu parazitů a symbioticky žijících druhů.

Český tým z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR ve složení Julius Lukeš, Aleš Horák a Olga Flegontova se podílel na analýze druhové rozmanitosti, celkové početnosti a faktorů podmiňujících výskyt jedné z pěti hlavních linií eukaryot, exkavát. Z jejich výsledků vyplývá, že v oceánech je tato skupina zastoupena především tzv. planktonními diplonemidy, o kterých se toho až dodnes vědělo jen málo. Tito obskurní příbuzní důležitých parazitů, například trypanozomy a leishmanie, (které jsou jedním z hlavních předmětů studia na Parazitologickém ústavu), a volně žijících jednobuněčných řas krásnooček byli doposud známi pouze z několika málo druhů. „Na základě analýzy genetických barkódů jsme ovšem zjistili, že celkově tvoří šestou nejvíce početnou a třetí druhově nejbohatší skupinu planktonu svrchní vrstvy oceánu. Víme taky, že ještě mnohem četnější a druhově bohatší jsou v hlubinách. Z dostupných dat se domníváme, že jde nejspíš o parazity/symbionty, pravděpodobně zásadní pro funkci oceánského ekosystému,“ uvádí Aleš Horák. Podrobnější studium, vedoucí k odhalení biologické role těchto organismů, je teď jednou z priorit výzkumu Parazitologického ústavu BC AV ČR.

Mořský plankton s triliony virů, bakterií a prvoků má zásadní význam pro každého obyvatele Země. Třeba tím, že produkuje stejně kyslíku jako všechny lesy na pevnině dohromady nebo vstřebává oxid uhličitý z atmosféry, čímž ovlivňuje klima i ve vnitrozemí, včetně České republiky. Planktonnímu životu se složitou sítí funkcí, vztahů a genového obsahu bude potřeba lépe porozumět, pokud bude lidstvo chtít modelovat a předpovídat, jak se tento ekosystém mění a přizpůsobuje změnám životního prostředí.

Tisková zpráva Biologického centra Akademie věd ČR

Záměrná chyba v integrovaném obvodu může snížit spotřebu energie

Aproximativní (přibližné) počítání umožňuje za cenu zanesení malé chyby do výpočtu významně redukovat příkon obvodů. …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close