Sciencemag.cz
Doporučujeme
O temné hmotě vesměs předpokládáme, že ji tvoří různé exotické částice typu WIMP. Nicméně existuje i řada alternativních teorií.
Tak třeba MOND (modifikovaná newtonovská mechanika) zavádí namísto temné hmoty přidání dalšího členu do gravitačního zákona; protože o temné hmotě víme v podstatě jen to, že gravitačně interaguje a nezáří, MOND problém řeší – kritici mohou říct, že poněkud ad hoc, protože se prostě při nesouladu dat a teorie upravily vzorečky.
Jiná alternativní teorie praví, že temnou hmotu představují prvotní černé díry, které vznikly krátce po velkém třesku (ty by sice dle Hawkinga zářily, ale vypařovaly by se velmi pomalu). Za tento pohled se nyní postavil Alexander Kashlinsky z NASA (Goddard Space Flight Center). Uvádí, že tato teorie je v souladu s daty o záření infračerveného i rentgenového pozadí a s tím, že v loňském roce byly publikovány výsledky dokumentující velké množství pohlcování černých děr mezi sebou. Kashlinsky tvrdí, že podle této představy jsou galaxie včetně Mléčné dráhy obklopeny sférami z černých děr, které mají hmotnost asi 30 Sluncí (nijak se tím nepolemizuje s mainstreamovou představou, že obří černé díry se nacházejí v centru galaxií, nevylučuje se to). Nepravidelnosti v infračervené i rentgenové oblasti si totiž docela odpovídají a jediné objekty, které by mohly takto fungovat napříč jednotlivými částmi spektra, jsou černé díry.
Kashlinsky uvádí, že ať už temná hmota je/byla cokoliv, během asi první půlmiliardy let vesmíru se (její část?) zhroutila právě do těchto černých děr. Logické pak je, že o ní nic nevíme – kromě gravitačního efektu. Nicméně tyto primární černé díry mohou být kosmologicky významné, protože ovlivňovaly (umožňovaly? podporovaly?) třeba i vznik prvních hvězd.
Tento pohled byl publikován v The Astrophysical Journal Letters.
Zdroj: Phys.org
