Tunel Blanka z pohledu archeologů – záchranný výzkum v letech 2008–2014

Rozsáhlý záchranný archeologický výzkum při budování tunelu Blanka (otevřen bude 19. 9. 2015) v západní části hlavního města, vedený Archeologickým ústavem AV ČR, Praha, v. v. i. a v některých úsecích též firmou Archaia, trval od října 2008 do května 2014. Stavba tunelu, jejímž investorem je Magistrát hl. m. Prahy, prochází oblastí mezi národní kulturní památkou Pražský hrad a územím s významnými koncentracemi pravěkého a středověkého osídlení v Dejvicích, Bubenči a Střešovicích. Od počátku byla akce prezentována jako komplexní archeologický výzkum mapující přírodní a kulturní dědictví v časové škále od paleolitu až po 20. století. V jejím průběhu byly díky několika významným nálezům obohaceny dějiny středověké a raně novověké Prahy.

Výzkum v trase tunelu dosahujícího délky téměř 2,5 km probíhal na území Prahy 6, od Špejcharu až po oblast výjezdu ze Strahovského tunelu. Díky odkryvům mocným až 15 m byly získány poznatky o vývoji severního a západního předpolí Pražského hradu a jeho proměně v geologické i historické minulosti. Mezi nejvýznamnější pravěké nálezy můžeme zařadit kosti pleistocénních velkých savců z oblasti Dejvic nebo skupinu zahloubených objektů odkrytých ve Střešovicích v Patočkově ulici, datovaných do doby bronzové a železné.

Zcela nečekaným byl objev raně středověkého kostrového pohřebiště ze sklonku 9. až 1. poloviny 10. století v blízkosti křižovatky ulic Milady Horákové a Svatovítská. Celkově bylo prozkoumáno 84 hrobů s bohatou a rozmanitou výbavou tvořenou nádobami, náušnicemi ze stříbra či slitin barevných kovů, pozlacenými gombíky či korálky. Nález tohoto pohřebiště otevírá otázku existence raně středověké sídelní aglomerace severně Pražského hradu.

Dalším překvapivým objevem bylo nevelké pohřebiště s 59 hroby v Patočkově ulici, které může být spojováno s událostmi z období válek o habsburské dědictví v 18. století.

V průběhu archeologického výzkumu se potvrdil potenciál studia barokních hradeb, tvořených věncem bastionů a kurtin. Poprvé od doby jejich výstavby v průběhu 17. století tak bylo možné nahlédnout do základů bastionů XIII (sv. Benedikta) a XIV (sv. Václava) severně Pražského hradu a upřesnit dosavadní představy o jejich výstavbě a konstrukci základových zdiv. Zcela nové poznatky byly zjištěny o předpolí bastionů. Západně bastionu XI bylo při odtěžování pozůstatků činnosti strahovské cihelny objeveno neznámé zdivo, které lze s největší pravděpodobností ztotožnit s retranchementem (fortifikačním prvkem vně bastionu) budovaným Francouzi v rámci nástupnických válek v r. 1742. V této době se v prostoru severně Písecké brány v širším okolí stanice metra Hradčanská rozkládalo vojenské ležení, s nímž je spojováno objevené torzo liniového objektu s nálezem kostry koně a řada objektů svědčících o práci s ohněm.

K přínosu výzkumu patří též dochované části komunikací a technické památky 19. až 20. století. V prostoru Dejvického nádraží a jeho nejbližším okolí byl mj. odkryt neznámý opakovaně využívaný kanalizační systém vložený do bývalého úvozu jedné z cest směřujících od Písecké brány k severu či objekty související s provozem nádraží, ve Střešovicích pak např. zbytky zaniklého můstku přes Brusnici. Západně bastionu XI byly obnaženy relikty převážně zděných objektů náležících provozům strahovské cihelny, která vznikla na sklonku 18. století a v následujícím století se přeměnila na octárnu.

Po skončení terénní části výzkumu probíhá odborné vyhodnocení získaných poznatků, které mohou přispět k rekonstrukci přírodního prostředí a paleoklimatu, k poznání raně středověkých a novověkých populací a hmotné kultury studovaných období. Nálezy konzervované v laboratoři Archeologického ústavu v Praze se připravují pro budoucí expoziční využití. Výsledky výzkumu nepředstavují pouze základ pro další vědecké bádání, ale mají též praktický dosah v oblasti památkové péče. Získaná data byla využita při přípravě projektu rekonstrukce bastionů XIII a XIV a budou sloužit při prezentacích této významné památky pro veřejnost.

tisková zpráva Archeologického ústavu AV ČR

Drony budou nosit požární senzory

Senzory umístěné pomocí dronů pomohou hasičům efektivně zasahovat v krizových situacích. Odborníci Správy informačních technologií …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close