(c) Graphicstock

U Alfy Centauri mohou být obyvatelné planety. Proč jsme je nenašli?

Koncem roku se NASA pochlubila objevem exoplanety Kepler-90 i pomoci umělé inteligence. Mateřská hvězda se nachází 2 500 světelných let od nás… Na první pohled je to paradoxní. V tak velké vzdálenosti dokážeme exoplanety najít a u nejbližšího hvězdného systému, který je jen něco přes 4,3 světelných let od nás, tápeme. Malá vzdálenost kupodivu nehraje tak velkou roli.

Kromě několika neověřených náznaků byla u hvězdy Alfa Centauri B před pěti lety objevena planeta o hmotnosti nejméně 1,13 Země a oběžné době 3,2 dní. Její existence byla později zpochybněna. Planeta způsobuje změnu radiálních rychlostí Alfy Centauri B o hodnotě 0,5 m/s, což je hodně na hraně současných možností.

Později pak došlo k objevu planety Proxima b u Proximy Centauri, která s Alfou Centauri A a B tvoří trojhvězdu.

Když nic nenajdeme, neznamená to, že tam nic není

Když se podíváte na jasnost hvězdy a nenajdete žádnou planetu, tak to nic neznamená. Pravděpodobnost, že bude planeta tranzitovat, je totiž dosti malá.

U měření radiálních rychlostí je to složitější. Velikost amplitudy výchylky radiálních rychlostí závisí na hmotnosti hvězdy i planety, vzdálenosti planety od hvězdy a také na výstřednosti dráhy planety. Vedle toho máme detekční možnosti současných přístrojů, která je asi 1 m/s. Před pár dny byl spuštěn spektrograf ESPRESSO, jehož přesnost je 10 cm/s. Na první objevy si ale musíme počkat.

Lily Zhao, Debra Fischer a další vědci vzali v nové studii data ze spektrografů HARPS, CHIRON a UVES (všechny se nacházejí v Chile na různých observatořích) za posledních deset let a podívali se možnosti objevů exoplanet v systému Alfa Centauri.

Pokud vezmeme aktuální detekční možnosti, pak můžeme stanovit určité limity. V případě měření radiálních rychlostí situaci trochu komplikuje úhel mezi rovinou oběžné dráhy a námi, který je klíčový pro určení hmotnosti.

Tento úhel je těžké změřit, takže u planet objevených touto metodou známe obvykle jen dolní práh hmotnosti. Okolo hvězdy tak může obíhat planeta o poměrně velké hmotnosti, ale kvůli sklonu oběžné dráhy by její změřená hmotnost byla malá a to tak malá, že planetu nedokážeme aktuálně vůbec objevit.

V případě Alfy Centauri máme výhodu, protože je trojhvězdou. Proximu můžeme nyní vynechat, ale dvě největší hvězdy omezují svým gravitačním působením sklony drah případných planet.

V rámci studie vědci zjistili, že v konzervativních obyvatelných zónách všech tří hvězd mohou být planety, které jsme zatím nedokázali najít, protože na to dosavadní technika nebyla dost přesná. Maximální hmotnost případných planet bude:

u Alfy Centauri A: 53 Zemí
u Alfy Centauri B: 8,4 Zemí
u Alfy Centauri C (Proximy Centauri): 0,47 Země.

Hledání exoplanet u Alfy Centauri A a B nyní komplikuje jejich malá úhlová vzdálenost na obloze. Obě hvězdy obíhají okolo společného těžiště a jejich vzdálenost se mění od 11,5 AU po 36 AU. Situace se ale postupně zlepšuje a někdy od roku 2019 se astronomové budou moci pustit opět do práce.

autor: Petr Kubala

Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno

Další kolo sporu: kapalná voda prý na Venuši nikdy nebyla

Nová studie došla k závěru, že Venuše nikdy nebyla obyvatelná – navzdory tomu, že se …

4 comments

  1. Krásné, ale bez praktického užitku. Rozšíření vědomostí je vždy dobrá věc, ale co se stane s těmito informacemi až zvítězí islám ?

  2. Doporučuji nastudovat _islámský zlatý věk_ a jednak jak bylo antické vědění předáno Evropě, jednak jak ho muslimští učenci rozvinuli.

  3. Jaromír Ticháček

    Jo, jen ten islámský zlatý věk dojel právě na ten islám.

  4. Nikolivěk. Za zlomový moment je široce považováno vyplenění Bagdádu, od té doby byla ta civilizace v pozvolném úpadku – několik staletí (ostatně, ani Řím nepadl ze dne na den).

    Pointa je však jiná: předřečník – v kontextu jeho historie komentářů je to zřejmé – implikuje rozpor islámu s věděním, což je přinejlepším omyl či neznalost. Zásadní náboženské texty včetně Koránu nabádají ke studiu přírody a v řadě ohledů nekladou překážky v bádání.

    Souhlasit lze v tom směru, že každý světonázor se v určitém bodě vyčerpá a začne pokroku bránit. Tak se vyčerpaly – ve zdejší tradici – antické civilizace nebo civilizace založené na abrahámovských náboženstvích před reformací. Ostatně viz historické chápání vědy typicky počínaje Kuhnovým.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *